Televizní diváci ji znají jako sestřičku Tien ze seriálu TV Nova Ordinace v růžové zahradě, pro Ha Thanh Špetlíkovou však donedávna bylo herectví jen „brigáda“. Tato veselá mladá dáma hýří nápady a energií, kterou vkládá do svých četných projektů. Nejčastěji ji můžeme potkat v kavárnách Kafe Damu a před několika měsíci otevřené Pragovce v pražských Vysočanech, které provozuje se svým manželem, světelným designérem Martinem Špetlíkem.
Poté co však jako první herečka vietnamského původu získala hlavní roli v českém filmu, se chce herectví věnovat naplno. Krimi film Miss Hanoi režiséra Zdeňka Viktory, v němž se po boku neurvalého rasistického detektiva v podání Davida Novotného objeví v roli policistky, má premiéru 9. srpna.
LN: Jsou vaši příbuzní pyšní na to, že mají v rodině herečku?
V době, když jsem se objevila v televizi, už pro mě nebylo důležité, co si o tom myslí. Dřív mi na jejich názoru hrozně záleželo a chtěla jsem, aby mě uznávali a chápali, proč jsem se vydala uměleckou cestou. Původně jsem vystudovala scénografii, předtím ještě oděvní návrhářství a mezitím jsem dělala spoustu zajímavých projektů, oni to ale vždycky brali tak: „Tím se stejně neuživíš a jsi natolik hezká, že si najdeš někoho, kdo tě bude živit.“ A když jsem se objevila v seriálu, tak to najednou bylo něco a měli pocit, že jsem konečně něčeho dosáhla. Já jsem to ale jako žádnou výhru nevnímala.
LN: Narodila jste se ještě ve Vietnamu, pamatujete si něco ze svého raného dětství?
Jedna z nejbizarnějších vzpomínek je na to, jak jsme byli se školkou navštívit mauzoleum strýčka Ho Či Mina (první vietnamský komunistický prezident). Rozdělili nás do skupinek. Jedna byli vojáci, druhá lékaři, kam jsem se hrozně chtěla dostat, ale skončila jsem u tanků. A tak jsem jako malá holka stavěla tanky. (směje se)
Ha Thanh Špetlíková si zahrála v novém filmu Miss Hanoi s Davidem Novotným
LN: Zažila jste velký kulturní šok, když jste potom přijela do Česka?
Děti to neřeší, za tejden jsem uměla česky. Větší „culture shock“ jsem měla, když jsem se o mnoho let později vrátila do Vietnamu. Odmalička jsem zvyklá, že mě tady lidi vnímají jinak, že jsem taková černá ovce, protože jinak vypadám. Přitom smýšlím velmi podobně. Tam jsem ale najednou byla ve své zemi, mezi lidma, kteří vypadají stejně, jako zebra mezi zebrama. Došlo mi ale, že tam sice zapadám vizuálně, ale mentalitu mám úplně jinou. To byl hodně zvláštní pocit.
  |
LN: V Česku jste doma, bylo pro vás důležité poznat i svou rodnou zemi?
Když jsem byla ve Vietnamu poprvé, nebylo to zrovna za nejpříjemnějších okolností, protože táta byl velmi nemocný a jel se tam v podstatě rozloučit se svojí rodinou, co kdyby náhodou. Podruhé jsem ale jela vyloženě poznávat svou zemi. Ve většině provincií místním rozumím, i když hned poznají, že jsem z Evropy, protože nemluvím čistou vietnamštinou. Souznění jsem tam ale cítila. Nemusím souhlasit s politickým směřováním země, s názory lidí a může mě štvát spoustu věcí, ale když stojím v Dračí zátoce a vidím kolem sebe tu přírodu, kulturu, jak je to nádherný a co ta země všechno má, jsem hrdá na to, že odtamtud pocházím.
Vrah se ukrývá ve vietnamské tržnici. Chytit ho dokáže jedině Miss Hanoi |
LN: Vracíte se do Vietnamu?
Byla jsem tam všeho všudy třikrát, ale procestovala jsem ho celej a znám ho víc než moji rodiče. Když tam žili, moc cestovat nemohli, a když se tam vracejí dneska, řeší spíš rodinný záležitosti. Je to trochu smutný, protože jsou tak zvláštně vykořenění. Vystěhovali se v 90. letech a tady se nikdy pořádně neintegrovali. Vietnam se ale od dob, kdy tam žili oni, hodně změnil. Ostatně ani já, když se vrátím třeba po třech letech, to tam nepoznávám. Rostou tam mrakodrapy, obchoďáky… Když se něco mění tady, tak k tomu dochází postupně, Vietnam je ale rozvojová země a proměňuje se hrozně rychle. Takže naši tomu nerozumějí ani tam.
LN: V novém filmu Miss Hanoi sice hrajete Vietnamku, jste ale první herečka vietnamského původu, která v českém filmu získala hlavní roli. Myslíte, že takových situací bude přibývat?
Ano, já jsem první vlaštovka a podle mě je jen otázka času, kdy ke změnám dojde. Nasvědčuje tomu to, že je o podobný filmy, jako je Miss Hanoi, zájem. Například v Americe je spousta etnik a tady to bude taky tak, za pár let to pocítíme. Doteď vzniklo pár dokumentárních a krátkometrážních filmů s vietnamskou tematikou, ale tohle je zatím největší česko-vietnamský film s Vietnamkou v hlavní roli. Vidím to jako důležitej krok k emancipaci místní komunity.
Ha Thanh Špetlíková
LN: Znamená to, že Češi začínají vietnamskou komunitu vnímat jinak?
Už je nás tu tolik, že skoro každý má ve svém okolí nějakého Vietnamce – a tím nemyslím ty z večerky, ale mladou generaci. Setkávají se s nimi ve škole, v bance… a Češi pomalu zjišťují, že jsme normální lidi. (směje se) Miss Hanoi bude také poprvé přeložená do vietnamštiny a verze s vietnamskými titulky se bude promítat i v menších městech pro vietnamské komunity. Je to vůbec poprvé, kdy si generace mých rodičů bude moct zajít do kina. Také jsem se bavila s dramaturgyní Národního divadla, a kdyby se našlo dost zájemců, jsou otevření nechat nějakou současnou hru do vietnamštiny přeložit. Ráda bych se toho ujala, aby si mohli dopřát takové zážitky.
Celý rozhovor s Ha Thanh Špetlíkovou o novém filmu Miss Hanoi, česko-vietnamském manželství a hereckých začátcích.
V magazínu si dále přečtete:
- Jak vědci hledají elixír věčného mládí a od kterých zvířat se snaží dlouhověkost odkoukat.
- Rozhovor s Jiřím Kamenem o tom, kde letos rostou a proč ani zkušený houbař nesbírá žampiony.
