Středa 8. května 2024, Den vítězství
130 let

Lidovky.cz

Magazín

Zapaluje vycpaná zvířata a věří, že se lidé proberou. Zemi by bez lidí bylo lépe, říká norský fotograf

Temple of light/ Residence of Impermanence foto: Christian Houge

Rozhovor
Renomovaný norský fotograf Christian Houge připravil speciálně pro pražskou Bold Gallery výstavu Temple of Light, kde uvede své dva nejnovější fotografické cykly. Hlavní roli v nich hrají vycpaná zvířata, lidské ostatky a oheň.
  5:00

Lidovky.cz: Kde jste poprvé viděl vycpané zvíře a jak to ovlivnilo váš pohled na svět?
Byl jsem ještě dítě. Otec měl na pracovním stole malého vycpaného krokodýla a rybu z Brazílie. To ve mně vzbudilo zvědavost a zároveň mě to mírně rozladilo. Protože jsem vyrůstal v rodině s loveckými tradicemi, měl jsem vždycky vztah ke zvířatům. Ale lovená zvířata byla výhradně k jídlu, nedělaly se z nich trofeje. V Norsku máme hodně lesů a s přírodou jsme poměrně svázaní. Vždy jsem velmi intenzivně prožíval, že se zvířata loví kvůli tomu, aby si je lidé doma vystavili jako trofej.

Temple of light/ Residence of Impermanence/ Puma

Lidovky.cz: Kde jste vycpaná zvířata, která jste použil pro výstavu Residence of Impermanence vzal? Koupil? Byla zabita kvůli výstavě?
Vycpaná zvířata jsem začal sbírat ze zvědavosti. Ze zvířat už zbývá jen malá část, jsou to vlastně předměty vytvořené člověkem. Věděl jsem, že chci vytvořit uměleckou sérii, ale zpočátku jsem nevěděl, jak na to. Pak mi došlo, že celou sbírku spálím. Po sedmi letech byla už dost velká, ale moje sběratelská vášeň v tu chvíli ještě vzrostla.

Rozhodně kvůli mým fotografiím nebylo zabito žádné zvíře. Většina z „trofejí“ je velmi stará. Některé hnily ve sklepech či skladech, protože doma už je mít lidé nechtěli. Doba se naštěstí změnila. Lední medvěd, kterého jsem koupil, byl posledním prodaným taxidermickým kusem. Koupil jsem ho v největší norské aukční síni.

Pár kusů jsem také dostal od vdov po lovcích z Afriky. Pár jsem jich musel i pašovat a věřte mi, že s ohroženým druhem bych být chycený nechtěl.

Lidovky.cz: Kde jste získal lidské ostatky pro Vanitas?
Jde o lebky, které používají lékaři a zubaři k anatomickým studiím. Byly používány jako předměty, a proto se s nimi snáze ztotožňuji. Pálením uzavírám kruh a zároveň cítím, že v tomto zpopelnění je něco duchovního a krásného, co mi připomíná mnohé, co v mé nejbližší kultuře chybí.

Lidovky.cz: Jak těžké bylo je získat?
Bylo to poměrně nákladné. Jsou velmi drahé a těžko se shánějí. Chtěl jsem sérií vyjádřit smrtelnost lidí a jistou marnost lidské existence. Podle mého názoru jsou lidé sami se sebou málo propojeni, za což mohou technologie a sociální média. Už si neuvědomujeme tak krystalicky čistě život, vlastní existenci a smrt.

Lidovky.cz: V České republice představíte dva fotografické cykly dohromady – úplně poprvé na světě. Co je pojí a co je naopak odlišuje?
Obě série jsem dlouho plánoval, ale nakonec jsem se musel vzdát kontroly nad výsledkem, protože oheň si dělá, co chce. Tvoří finální obraz. Série Residence of Impermanence zkoumá náš vztah k přírodě a zvířatům, zatímco Vanitas zkoumá náš vztah k sobě samým. Pojí je také oheň, který jak ničí, tak vytváří něco nového. Obě série zkoumají vztah mezi přírodou a kulturou.

Christian Houge

Norský fotograf zkoumá komplikovaný vztah mezi lidmi a přírodou již dvacet let. Své dílo vystavoval v galeriích a muzeích v rodném Norsku, USA, Anglii, Francii, Číně, a to včetně výstav ve známých kulturních stáncích, jako je švédské muzeum Fotografiska. Fotograf získal řadu ocenění a nominací, například jeho série Death of a Mountain (2016–2021) byla nominována na cenu Leica Oskara Barnacka za rok 2021.

Lidovky.cz: Co jejich prostřednictvím chcete vyjádřit?
Série jsem doufám vytvořil tak, aby dále vytvářely dialog – vnitřní i vnější. Fotografie by divákům měly přinést úžas a inspiraci.

Lidovky.cz: Jak vy sám chráníte přírodu?
Snažím se více si uvědomovat své vlastní jednání vůči přírodě. Prostřednictvím svých fotografií bych lidem rád dodal odvahu odpovědět si na otázky ohledně sebe samých a ohledně přírody a toho, co pro ni děláme. A jestli je to dostatečné.

Lidovky.cz: Čeho se nejvíce obáváte?
Jsem spíš zvědavý než vystrašený. Ve své práci vystupuji z vlastní komfortní zóny, protože právě tam se odehrává skutečné kouzlo. To mi pomáhá být klidný. Bojím se, že možná neoslovím všechny lidi, které chci.

Christian Houge

Lidovky.cz: Jak vnímáte klimatickou změnu? Dělají lidé podle vás dost, aby ji zmírnili?
Od průmyslové revoluce jsme zničili velkou část přírody kolem sebe, ale jsme na ní stále závislí. Je důležité si to uvědomit. Možná nám nebylo souzeno přežít, protože naše vědomí a nechápavost se s rozvojem technologií zhoršují. Zemi by bez nás bylo přinejmenším lépe. Ale je možné, že máme ještě šanci. V tom částečně spočívá úloha umění, které nám pomáhá pochopit a připomenout, kdo a kde vlastně jsme.

Lidovky.cz: Na jakých cyklech pracujete nyní?
Kromě vypalování svých zátiší vytvářím NFT. Zdá se mi to ekologicky udržitelné. Tím chci oslovit nové a mladší publikum, které nemusí být zvyklé navštěvovat galerie a muzea. Pracuji také na filmech a velkých formátech analogové fotografie k sérii nazvané Death of a Mountain. Ledovec pokryji látkou, která je odolná vůči UV záření, čímž by se mohl zastavit proces tání, který je důsledkem klimatické změny. Podle vědců ledovce do 80 let zmizí. A to mě velmi znepokojuje.

Jak předejít syndromu náhlého úmrtí kojence?
Jak předejít syndromu náhlého úmrtí kojence?

Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS – sudden infant death syndrome) je doslova noční můrou všech rodičů. V současné době lze tomuto zbytečnému...