Je horký letní den a nedaleko starého mlýna ve Zvoli na Moravě si u potoka hraje chlapec. Pouští po něm lodičky z papíru. Nejde přitom o ledajaký papír – tento je vyrobený ručně, ve velkých kádích, v nichž si ještě před chvílí malý Adam máchal ruce.
Zhruba o dvacet let později stojí Adam Řehák vedle mě a ukazuje mi, jak vzniká sortiment značky Bohemia Paper. Vtom do hovoru vstupuje jeho maminka. Nedali byste si kávu? ptá se. „Do šesti jsem tu boss já, od šesti ona,“ směje se Adam, jemuž rodiče nabídli řídit společnost Bohemia Paper loni v květnu. Původně studoval práva a také se jim věnoval.
Měl za to, že do pozice jednatele firmy bude ještě muset dorůst, ale po měsíci přemýšlení na nabídku kývl. „Jednak proto, že se mi skutečně líbí to, co společnost dělá, jaké hodnoty vyznává, a zároveň se mi líbí představa, že to, co tady moji rodiče budovali, budu moct dál rozvíjet,“ vysvětluje. Nacházíme se v tiskárně v Bříze. Budova byla postavena v 17. století a sloužila jako statek rodiny Lobkowiczů. Po válce byl prostor zestátněn a využíván JZD. „Stal se z něj v podstatě kravín. V tom stavu jsme ho tehdy kupovali. Velmi pomalu se snažíme ho vrátit do původní podoby.“
A co se stalo s manufakturou ve Zvoli, kterou celý příběh začal? Byla přesunuta právě do Břízy. Čistě z praktických důvodů: „Kvůli dálce mezi ní a Prahou, kde se nacházela kancelář. A naše rodina vždy bydlela blíže ku Praze. Tehdy – nějakých deset dvanáct let zpátky – našli rodiče tento statek, který byl vhodný, a ještě se nacházel hned vedle Řípu, což se nám líbilo.“
Duch nové doby
Týden nato sedíme u stolu v pražském showroomu značky v Paláci Kinských na Staroměstském náměstí. Adam z kožené brašny vytahuje svůj diář s motivem Star Wars. „Kdybych měl všechno držet v tomhle duchu,“ rozhlíží se po tradičně vyhlížející prodejně, „zblázním se.“
S rodinným podnikem se pojí hned dvě jména. Původ názvu Bohemia Paper je jasný – „Bohemia“ coby označení místa původu a „Paper“ jako odkaz na ruční papír, který hrál důležitou roli v počátcích značky, dnes je však spíše okrajovou záležitostí. I proto se k němu váže dovětek „Exclusive Gifts and Printing“, nastiňující současnou činnost značky.
Druhé jméno pak zní Jan Petr Obr. Je dnes obchodní značkou, pod níž se tiskne kolekce přání nebo dopisních setů. „Souhra jména Obr s mou výškou je čistě náhodná,“ směje se téměř dvoumetrový Adam. Ve jménu se snoubí rodina a tiskařská tradice. „Jan byl můj děda, Petr je táta a Obr je odvozený od znaku města Hostinné, jsou na něm dva obři. V Hostinném žil a na gymnáziu byl profesorem můj pradědeček a zároveň odtud pochází pan Klíč, který na přelomu 19. a 20. století zdokonalil techniku ocelotisku do podoby, ve které ji v naší manufaktuře stále využíváme.“
Ruční papír se stal okrajovou záležitostí proto, že je využíván především k uměleckým účelům a poptávka po něm není tak velká, aby utáhla chod celé společnosti. Bohemia Paper se tak přeorientoval na průmyslově vyráběný papír a věnuje se převážně tisku.
Poptávka po ručním papíru však nezanikla úplně. „Nemyslím si, že by to bylo něco extra, co si může dovolit jen pár vyvolených – nejvyšší management a evropská aristokracie. Čím dál tím víc sem chodí vlastně úplně obyčejní lidé, kteří prostě jenom hledají kvalitu a vědí, že i ta vyšší cena za to stojí.“
Za kolik?
Tím se dostáváme k otázce, která mi vrtá hlavou ze všech nejvíce. A sice otázce ceny. Nejdříve je ale třeba vysvětlit, kolik práce za takovým výrobkem stojí.
Před týdnem jsem měl v tiskárně v Bříze sám možnost vidět, jak vzniká třeba taková gratulační karta. Na začátku stojí nápad na samotný motiv na kartě, který se zadává grafikovi. V případě motivu složitějšího je nutná ruční rozkresba. Ta se naskenuje do počítače, kde se doladí, a podle ní se vyrobí raznice.
To někdy zabere i tři týdny. Jakmile je raznice hotová, lze poslat motiv do tisku. Je-li na kartě nutný soutisk barev, musí se rozkreslit každá z nich. Každá karta se pak zvlášť tiskne, zvlášť nechává zaschnout a až pak se s ní manipuluje dál. To, že soutisk musí být na desetiny milimetru přesný, jinak se z produktu stává zmetek, je samozřejmé. U metalických barev se pak výsledek bezbarvě přeleští, aby byl lesklý. Pro dodání plasticity se ještě používá raznice slepotisková. Některé karty se ručně kolorují.
Jak je tedy možné, že takový výrobek nestojí o moc více než běžná karta, na niž jsme zvyklí z papírnictví, tedy pod sto korun? „To se váže i k tomuto trhu,“ vysvětluje Adam. „Ještě není tolik zákazníků, kteří by si řekli, že se jim skutečně vyplatí zaplatit víc. Karty, které tady vidíte, ve Spojených státech stojí klidně šest sedm dolarů, což je tam normální cena. My se tady pohybujeme v přepočtu na třech dolarech. Ve chvíli, kdy bych nasadil cenu, která je obvyklá v zahraničí, by se stal tento artikl neprodejným.“
Cena – od šedesáti do pětaosmdesáti korun za kartu – je tedy více než přijatelná. Minulý rok proběhlo první zdražení po deseti letech coby odpověď na vstupní náklady, které za tu dobu vzrostly. „Vždy se ale budeme snažit, aby český výrobek byl nejvýhodnější.“
Vánoce táhnou
Bohemia Paper se v zahraničí těší nemalé popularitě, a ačkoliv vždy nabízí celou kolekci, dá se vypozorovat, že platí jiný kraj, jiný mrav. „Například v Japonsku jsou oblíbené květinové motivy, kdežto ve Spojených státech na odbyt moc nejdou. Stejně tak Alfons Mucha z pochopitelných důvodů funguje ve Francii, protože ho v Paříži znají. Na Floridě by ale úspěch neměl.“
Nikoho jistě nepřekvapí, že u nás jsou nejsilnější motivy vánoční. Jestliže celá kolekce čítá přibližně šest set motivů, pak ty vánoční tvoří dobrou čtvrtinu. „Vánoce obchod hodně táhnou, proto na ně klademe důraz. Musím ale říct, že čím dál tím víc náš sortiment lidé v České republice využívají i při jiných příležitostech, kdy chtějí někomu udělat radost. Dát osobní přání, oznámení nebo gratulaci k narození dítěte, ale i když hledají nějakou jednoduchou elegantní kondolenci, což je jinde problém sehnat,“ tvrdí Adam. „Na tyhle všechny životní situace a události jsme připraveni.“
Madonna a další
Kromě stálé kolekce je možné si v Bohemia Paper také nechat vyrobit kartu nebo třeba dopisní papír na zakázku. I toho využívají lidé po celém světě. Známé osobnosti nevyjímaje. Zatímco Madonna si nechávala vyrábět speciální černý ruční papír, britská královna zase použila výrobky Bohemia Paper jako dar pro někoho dalšího. Na seznamu klientů však nechybí třeba ani Uma Thurman nebo Paul Newman. „Ta zajímavá jména tam byla a jsou, ale snažím se ctít soukromí našich klientů, a tak se mi nechce jmenovat ty současné. Dlouho tiskneme třeba prezidentské novoročenky, což je velmi prestižní záležitost, i když je to někdy lepší a...“ usmívá se Adam opatrně, „jindy horší.“
Pokud jde o budoucnost, je možné se těšit na kolekci novou. Modernizace je jedním z kroků, které se Adam rozhodl učinit. Právě probíhající spolupráce s mladými designéry by měla brzy přinést ovoce. „Chci vytvořit svěží kolekci, kterou bych mohl nabídnout jiné skupině zákazníků, než je ta, která si kupuje stávající zboží,“ říká. Můžeme se tak těšit třeba právě na Star Wars? „Směřuju to spíš k tomu, aby byl výsledek naší tvorby ryze český. Do budoucna nemůžu nic vyloučit, ale nic nenasvědčuje tomu, že bychom kupovali licence a používali cizí motivy. Chci, aby ten produkt byl od A do Z včetně samotného návrhu vyroben tady. Je to jeden ze základních pilířů, na kterých je tato společnost postavena, na kterých si zakládá.“
Zobrazit celou fotogaleriiProhlédněte si pohodlně všechny fotografie |