Lidovky.cz: Čím je pro vás hodinářské řemeslo pozoruhodné?
Hlavně historií a vývojem. Vždy jsem se zajímal, kde hodinky vznikaly a za jakých podmínek. Fascinovala mě ruční práce starých hodinářských manufaktur, kdy často pouze pod petrolejovou lampou vznikala vzácná hodinářská díla. Můj vztah k hodinařině se budoval už od raného dětství. Jako malý kluk jsem dostal od dědy dvoje kapesní hodinky. Jedny značky Omega, které byly po jeho otci, a druhé stříbrné, dědovy první chlapecké hodinky. Pro mě jako osmiletého kluka to byl opravdový poklad.
Hned jsem se začal zajímat o to, jak hodinky fungují. Nechápal jsem, jak komplikovaný hodinový strojek může pracovat, a tak jsem se v hodinkách vrtal tak dlouho, až jsem je rozbil. Hodinky musel nakonec opravit hodinář. Na dlouhou dobu jsem pak hodinky odložil a věnoval se jinému oboru, leteckému. Ale i tak mě hodinky stále přitahovaly.
Kde se vyučit hodinářem? Střední škola v Jihlavě nabízí i dálkový kurz, čeká se na něj i tři roky |
Lidovky.cz: Jak dlouho se teď tedy hodinkám věnujete?
Hodinkami jsem se vážněji začal zabývat až v roce 2015, ještě při zaměstnání v letecké továrně, kde jsem pracoval jako technolog. Postupně jsem si začal budovat klientelu v tuzemsku i v zahraničí. Mezi mé klienty patří jak obyčejní lidé, kteří chtějí mít doma originální hodinky, tak movití zákazníci, kteří neváhají se zakoupením hned několika kusů. K mým odběratelům patří i některé významné osoby české i zahraniční podnikatelské sféry.
Lidovky.cz: Co vám zkušenosti z letecké továrny přinesly do hodinářství?
Pracoval jsem jako technik letadel u Českých aerolinií a později jako technolog v letecké továrně. Letecký průmysl je známý širokým spektrem moderních technologií, které využívá pro výrobu. Z těchto nyní čerpám i v oboru hodinářském, především pak v možnostech počítačem řízeného obrábění.
Lidovky.cz: Výrobu hodinek si představuji jako velmi titěrnou a náročnou práci. Kolik času asi tak věnujete stvoření jednoho kousku?
Je to tak. Výroba hodinek je titěrná práce. Hodináři se nesmí třást ruce, jinak se toho dá hodně pokazit. Proto je důležitý i odpočinek. Pracuji jen tehdy, když se na to cítím. Výroba jediného kusu hodinek trvá od tří měsíců po jeden rok. Když mě to baví, pracuji spoustu hodin v kuse i několik dní po sobě.
Lidovky.cz: Jaké jsou hodinky z vaší dílny, čím se odlišují od jiných strojů na trhu?
Hodinky z mé dílny se na první pohled odlišují spojením historie se současností. Používám starožitné hodinové strojky z kapesních hodinek, které vsadím do novodobých pouzder náramkových hodinek. Pouzdra hodinek mají prosklenou příď i záď, a tak je vidět funkční strojek v plné kráse. Fascinuje mě dávat druhý život hodinkám, které často po desetiletí ležely rozbité někde v šuplíku. Na některých hodinových strojcích je dobře vidět patina i zub času. Starožitné hodinové strojky jsou často zdobené ornamenty a značené dávno zapomenutými fonty písma. Snažím se tyto atributy zachovat a leckdy i podtrhnout.
Lidovky.cz: Nyní spolupracujete s značkou Vasky, v čem je podle vás spojení těchto dvou řemesel zajímavé?
Je to pro mě zajímavá zkušenost. Líbí se mi spojení dvou rukodělných řemesel, obuvnického a hodinářského. Obdivuji, jak dokázali navázat na baťovskou tradici.
Hodinky pro dobrou věc S firmou Vasky stvořil Pavel Šmek náramkové hodinky ZENITH 1900 „VASKY“ SKELETON, jejichž ciferník nese detaily ševcovského řemesla. Najdete na nich minimálně dva páry bot a také nástroje, které používají ševcovští mistři při každodenní práci. Výtěžek z jejich dražby poputuje nadačnímu fondu Be Charity Barbary Nesvadbové, konkrétně na pomoc mladé sportovkyni Karolíně Anně Möckl Dvořáčkové, která po dopravní nehodě bojuje s nevratně poškozenou míchou. |
Lidovky.cz: Popište nám prosím i nově vyrobené hodinky, na co jste se zaměřoval při jejich tvorbě?
Hodinky pro mě byly výzvou. Objednali si je ve skeletonovém provedení, což je poměrně náročné na výrobu. Skrz hodinový strojek musí být vidět. Výroba spočívala v použití starožitného hodinového strojku z kapesních hodinek. Původní strojek byl nejprve do šroubku rozebrán, pak prošel kompletní renovací. Následně byl složen a uveden do funkčního stavu. Poté byl strojek opět rozebrán, aby mohly být všechny jeho plochy podrobeny odfrézování veškerého přebytečného materiálu.
Na zbylé plochy byl následně ručně gravírován motiv ševcovského řemesla. Jednotlivé díly byly následně pozlaceny v galvanovně. Celý strojek byl pak složen, oživen a seřízen. Souběžně s přetvorbou hodinového strojku probíhala separátně také výroba nového číselníku, který byl instalován. Poslední fází bylo usazení do nového pouzdra, které se upravovalo pro tento konkrétní strojek. Vznikl tak zcela jedinečný kus hodinek.
Lidovky.cz: Co vás na hodinařině nejvíc uspokojuje a naplňuje?
Nejvíce mě naplňuje, že dávám hodinkám nový život a že jejich noví majitelé jsou s nimi spokojeni. Často se pak stává, že se ke mně lidé vracejí pro další hodinky.
