Sobota 28. ledna 2023, svátek má Otýlie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Design

Digitalizace Slovanské epopeje trvala dva roky. V knize uvidíte každý tah štětce, říká fotograf

Panoramatické fotografování dvaceti pláten Slovanské epopeje probíhalo ve Veletržním paláci v Praze v prosinci roku 2016 foto:  Archiv J. W. Drnky

Rozhovor
Nasnímat obří plátna Slovanské epopeje trvalo Janu W. Drnkovi přibližně měsíc, na celém projektu pak pracoval dva roky. Jak ho vlastně napadlo převést do digitální podoby právě dílo Alfonse Muchy? „Oslovilo mě nakladatelství Albatros, jestli bych neměl nějaký nápad na knížku, dílo z oblasti umění. Navrhl jsem Slovanskou epopej a nápad se líbil,“ vysvětluje fotograf.
  5:00

Lidovky.cz: Proč jste se rozhodl zpracovat veledílo Alfonse Muchy do podoby knihy?
Inspirovaly mě podobné zahraniční projekty a sám jsem zahořel touhou realizovat věrnou reprodukci velkolepého uměleckého díla. Takže když přišla nabídka pustit se do takového projektu i v českých podmínkách, splnilo se mi přání. Slovanská epopej bylo jasné téma.

Lidovky.cz: Mohl byste knihu popsat? Čím je výjimečná?
Výjimečný je už rozsah projektu. Plátna, na nichž Mucha Slovanskou epopej vyobrazil, zaberou celkovou plochu 650 metrů čtverečních. Kniha Slovanská epopej představuje tak rozsáhlé dílo v dokonale věrné digitální podobě a přitom s precizností v detailech, barevnou věrností a důrazem na kvalitu reprodukce.

Díky speciální technice fotografování a tisku si je možné plátna v knize prohlížet v kvalitě 1 : 1. Nenapadá mě mnoho srovnatelných projektů. Unikátní knihu jsme od začátku zamýšleli jako investici pro milovníky umění. I proto vyšla pouze v limitované edici dvou set kusů. Více než tři čtvrtiny obsahu tvoří fotografie pláten, doplňují je texty od českých kurátorů, historiků a filozofů.

Fotograf Jan William Drnek

Lidovky.cz: Jak se fotilo 650 m2 pláten a 20 obrazů Slovanské epopeje?
Mám s panoramatickou velkoformátovou fotografií s vysokým rozlišením a technikou HDR dlouholeté zkušenosti, přesto musím přiznat, že digitalizace Slovanské epopeje pro mě byla výzva. Tak rozsáhlý a komplexní projekt jsem dosud nedělal. Specifická zakázka si žádala specifický přístup. Bylo třeba vymyslet, jak zachytit veškeré detaily a také jak zachovat barevnou věrnost Muchova díla.

Každé plátno je vysoké i široké několik metrů. Aby ho bylo možné digitalizovat, pořídili jsme 200 až 300 fotografií o velikosti 50 megapixelů. Snímky jsme následně skládali v počítači.

Zní to možná jednoduše, ale bylo to mimořádně náročné technicky i časově. A přes pečlivou přípravu nás některé věci zaskočily. Například jako největší problém při focení v galerii se ukázal být vítr z klimatizace. Normálně proudění vzduchu tolik nevnímáte, ale když rozprostřete několikametrové odrazné desky, hned je to znát. Jenže jsem tím pádem nemohl fotit s filmovými světly.

Lidovky.cz: Kniha vznikala dva roky. V čem spočívá její precizní zpracování? Jací odborníci se na vzniku knihy podíleli?
Velkoformátová knižní publikace Slovanská epopej vznikala výhradně v českých řemeslných dílnách a pod rukama slovanských umělců a umělkyň. Napočítal jsem přes sto třicet lidí, kteří se do projektu nějakým způsobem zapojili. Všechny jmenovat ani nelze.

Důležité je, že díky spolupráci s řemeslníky, umělci či historiky se podařilo vytvořit koncept, díky němuž kniha Slovanská epopej působí na čtenáře v dalším přesahu.

Velmi mě těší, že vnučka Alfonse Muchy a rovněž výtvarnice Jarmila Mucha Plocková vytvořila k jedinečnému dílu autorský šperk. Nedílnou součástí díla jsou také tři kameny – dá se říci pamětníci slovanské historie –, které se pojí s místy vyobrazenými na Muchových plátnech.

Jde o mramor z řeckého poloostrova Athos, vápenec z lomu Cikánka a pazourek z pobřeží Rujany. S jejich výběrem pomohl geolog Václav Cílek. Koncept dotváří certifikát pravosti. Lubomír Krupka do tohoto pozoruhodného artefaktu zakomponoval piliny z památné Husovy lípy, staré už přes sedm století.

Jmenovat bych mohl také architekta Jana Zákosteleckého, knihaře Jana Kotulána nebo obalového designéra Jana Činčeru. Lidí, kteří do knihy Slovanská epopej vložili kus toho, co umějí, je mnoho.

Digitalizace Slovanské epopeje

Lidovky.cz: Plátna si v ní mohou lidé prohlížet 1 : 1, jako by stáli před obrazem v galerii. Čím to je?
Při tisku knihy se používala ne úplně běžná japonská technologie rastrování. Ten rastr není viditelný lidským okem, takže při prohlížení vidíte detaily pláten, a ne rastry, a to dokonce až do osminásobného zvětšení.

Přiblížit si jednotlivosti, které vás zajímají, pomůže vysoce kvalitní lupa. I ta ke knize patří. Navíc se nám podařilo zachovat barevnou věrnost skutečných obrazů. Tisky jsme neustále kontrolovali a porovnávali s vjemem z pláten v galerii, abychom dosáhli co největší přesnosti.

Vše na Muchových plátnech tak můžete obdivovat ve stejné velikosti a velkoleposti, s jakými Mucha Slovanskou epopej namaloval. Každý tah štětcem. Tedy jako v galerii. Oproti návštěvě výstavy ale není divák limitován rozměrem plátna nebo otvírací dobou.

Lidovky.cz: Ukázaly fotografie nějaké detaily, které vás překvapily? A lidé si jich v galerii pravděpodobně nevšimnou?
Ukázaly. Když jsme obrazy měřili, abychom mohli pořídit co nejpřesnější kopii, všiml jsem si jedné zvláštnosti. V přechodech, tam, kde je na obrazech obloha, vytvářel Mucha zvláštní rastry pomocí tří až pěti různých barev. Nenajdete tam plochy, ale body. A co je zvláště zajímavé – pod mikroskopem zjistíte, že způsob, jakým Mucha maloval, je velice podobný už zmíněné japonské technologii rastrování.

Lidovky.cz: Je možné si knihu někde prohlédnout?
Ano, až do konce ledna v pražské Nákupní galerii Myslbek na výstavě TIMELAPSE. Návštěvníci si tam mohou poprvé sami knihu prolistovat a také prozkoumat dvě vytištěná digitalizovaná plátna.

České korunovační klenoty

Lidovky.cz: Co je na vaší výstavě dále k vidění?
Představuji i ukázky ze své další tvorby. Cyklus Talking Glass opět souvisí s výtvarným uměním. Fotografoval jsem výtvarníka Bořka Šípka, když ze skla tvořil didgeridoo, tedy hudební nástroj australských domorodců.

A vystavuji také velkoformátové snímky ze svých fotografických expedic do Afriky, Indie a Bhútánu. Návštěvníky tak snad na chvíli přenesu třeba k vodopádům Epupa Falls, na hinduistickou pouť Mahá Kumbh Mela nebo na náboženský festival Tshechu.

Lidovky.cz: Na jakém projektu pracujete nyní?
Věnuji se hlavně katedrálám. V letošním roce vyšla výpravná publikace Metropolitní katedrály.

Dále připravuji rozsáhlou velkoformátovou knihu o katedrále sv. Víta. Začali jsme podrobným nasnímáním kaple sv. Václava a momentálně jsem se svým týmem dokončil fotografování korunovačních klenotů.

Tento týden byly také zveřejněny dvě oficiální fotografie. První z fotografií klade důraz na svatováclavskou tradici, druhá na klenoty jako symbol naší státnosti.

Klamatéři: Byznysu se zranitelností snadno podlehnete i vy
Klamatéři: Byznysu se zranitelností snadno podlehnete i vy

Podvodníci dávno neprodávají jen předražené hrnce. Nyní na to jdou ještě rafinovaněji a nachytat mohou kohokoliv z nás. Upozorňuje na ně unikátní...