21. září 2018 6:00 Lidovky.cz > Relax > Design

PRVOREPUBLIKOVÉ SKVOSTY: Tyršův dům, fénix z ruin Michnova paláce. Otevíral ho Masaryk

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
V místě dnešního parkoviště se před první světovou válkou nacházela... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V místě dnešního parkoviště se před první světovou válkou nacházela... | foto:  Petr Topič, MAFRA

PRAHA Vyrostl na zdevastovaných barokních základech dříve honosného paláce, za první republiky se ale stal jednou z dominant zdejší sokolské tradice. Skrývá například nejstarší plavecký bazén v Praze a s patřičnou pompou ho v roce 1925 otevíral dokonce prezident T.G. Masaryk. Server Lidovky.cz vám ve spolupráci s festivalem Open House Praha přináší první díl seriálu Prvorepublikové skvosty, který vás zavede do zákoutí architektonických pražských pokladů, které vznikaly za první republiky a do nichž se běžně nepodíváte.

Běžného chodce během procházky Újezdem tato stavba asi na první pohled nezaujme, za nevyčnívající fasádou s nápisem „Česká obec sokolská“ (ČOS) se však skrývá areál na pražské centrum pozoruhodné velikosti a značné architektonické hodnoty. Stačí jen zahnout do Všehrdovy a po pár desítkách metrů se otevře pohled do rozsáhlého dvora, dnes využívaného především k parkování. Tyršův dům by však kolemjdoucí opomenul neprávem.

Vlevo Michnův palác v téměř původní podobě.
První zmínky o osídlení v těchto místech jsou až z dvanáctého století.

Open House Praha

Organizace, která otevírá zajímavé budovy, do kterých by se lidé běžně nedostali.

Při příležitosti stého výročí založení republiky připravili organizátoři projekt Architektura první republiky , který umožní vstup do budov spojených s velkými jmény prvorepublikové architektury.

Program vyvrcholí 28. října otevřením desítky budov.

Aby se mohl Tyršův dům stát Tyršovým domem, musel ale ale nejdříve doslova povstat z ruin Michnova paláce, který tu stál dříve. Ten byl po konci první světové války kategorizován jako ruina. Ačkoliv byl palác předán Praze c.k. rakouským erárem již v roce 1914, mohla ho metropole spravovat reálně až od roku 1921, kdy budovu bývalé zbrojnice vojáci skutečně opustili

V témže roce budovu od Prahy koupila Československá obec sokolská za cenu jen lehce přesahující dva miliony, která se rozhodla na barokní areál v tristním stavu vypsat architektonickou soutěž. V té zvítězil secesně smýšlející František Krásný, český žák slavného rakouského architekta Otto Wagnera.

Banner skvosty

Krásný stál v roce 1922, kdy s ním obec uzavřela smlouvu, před dvěma úkoly. Jednak zachovat architektonickou hodnotu Michnova paláce, jednak k němu přistavět část pro potřeby sokolů. Nově přistavěná část tak pojmula velkou tělocvičnu se sokolskými reliéfy, kuchyni, jídelnu, výstavní síň či ubytovací prostory. 

Ve sklepeních pak vznikl historicky první zimní dvacetimetrový bazén v Praze, později pro potřeby akademiků z Karlovy univerzity prodloužený o pět metrů. Dnešní čistící bazénové systémy ale byly ještě v nedohlednu, provoz bazénu se tedy dělil na dvě etapy. Čtrnáct dní se tu plavalo a čtrnáct dní se bazén čistil. Vodu do něho sokolové přivedli z vlastního vrtu na Petříně. Dílo se Krásnému vyvedlo a v roce 1925 slavnostně Tyršův dům otevíral mimo jiné prezident T.G. Masaryk.

Doba, kterou bylo nutné přežít

Podobně jako zbytek republiky čekaly začátkem čtyřicátých let těžké časy i Tyršův dům. Sokolové přerušili svou spolkovou činnost a začali se připravovat na obranu republiky. Patnáctého března však raději veškeré materiály o spolupráci se složkami organizujícími odpor ničí.

Několik sokolů zahynulo v Mathausenu, Berlíně či Praze.

Několik sokolů zahynulo v Mathausenu, Berlíně či Praze.

V roce 1941 zanikla nařízením říšského protektora veškerá oficiální sokolská činnost, samotný „Tyršák“ byl od té doby využíván k rozličným účelům. Sokolská výzdoba byla zlikvidována a objekt dostal hned několik různých nájemníků. Mezi nimi třeba Německá pracovní fronta (nacistická obdoba odborů), NSDAP, Hitlerjugend či Ředitelství pošt. Později během války vyrostly ve sklepeních ještě kryty, ke konci války sloužil areál jako lazaret prominentních vojáků.

Konec války ale renesanci sokolské tradici nepřinesl. ČOS se odmítla podvolit snahám režimu o sjednocování tělovýchovných organizací, Tyršův dům ale osidlům rychle se sovětizující státní správy neušel. V roce 1949 byla původní Ústřední škola Československé obce sokolské přejmenována na přípustnější Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport, kterou už o čtyři roky později nahrazuje Institut pro tělesnou výchovu a sport.

Kvůli spodní vodě bylo potřeba nejdříve vytvořit pod bazénem velkou...

Kvůli spodní vodě bylo potřeba nejdříve vytvořit pod bazénem velkou železobetonovou vanu.

Až do devadesátého roku pak prostory využívala Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy – ta ostatně dodnes téměř denně využívá krytý bazén ve sklepení. Po revoluci byl o komplex Tyršova domu silný zájem, tělocvičné aktivity se v něm ale udržely do dnešních dní. Jeho roční provoz vychází na 35 milionů. To je jistě úctyhodná suma, zvláště když si kromě příspěvku z magistrátu na svůj provoz celý areál vydělá sám, neboť pro ČOS by jeho spravování bylo přílišnou zátěží.

Michnův palác – před sokoly ruina

Ještě než byl ve své dnešní podobě otevřen pod jménem zakladatele české sokolské tradice, byl Michnův palác honosné sídlo, jakých v Praze nebylo mnoho. Na místě Michnova paláce byl vystavěn v 16. století Janem Vchynským z Vchynic letohrádek navržený italským architektem Ulricem Aostallim de Sala. 

První zmínky o osídlení v těchto místech jsou až z dvanáctého století.

První zmínky o osídlení v těchto místech jsou až z dvanáctého století.

Několik dalších šlechtických majitelů na něm provádí různé úpravy, až se celá stavba dostane v roce 1623 do rukou Pavlu Michnovi z Vacínova, od něhož dostane svůj název. Český šlechtic nechal celý letohrádek kompletně přestavět a výsledkem byl na svou dobu honosný palác.

Už v roce 1767 ale šťastné dny pro budoucí Tyršův dům skončily. Dostal se totiž do rukou státní správy, která z něj udělala zbrojnici. Následujících patnáct dekád až do konce první světové války se na jeho stavu neblaze podepsalo, což vyústilo v dezolátní stav objektu těsně před tím, než se dostal pod správu České obce sokolské. Její dominantou zůstává dodnes.

Tyršův dům bude pro veřejnost otevřen 30. září a 28. října vždy mezi 10:00 až 18:00, prohlídky budou probíhat v půlhodinových intervalech.

Banner skvosty

Další díl seriálu vyjde 28. září a bude se věnovat historii Domu zemědělské osvěty na Vinohradech od architekta Josefa Gočára.

  • 1Diskuse


Michal Bernáth

Autor

Michal Bernáthmichal.bernath@lidovky.czČlánky


Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!