28. září 2018 12:00 Lidovky.cz > Relax > Design

PRVOREPUBLIKOVÉ SKVOSTY: Dům zemědělské osvěty, 92 let agrikulturního giganta

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Dům zemědělské osvěty na Vinohradech. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Dům zemědělské osvěty na Vinohradech. | foto:  Petr Topič, MAFRA

PRAHA Pražské Vinohrady mají milovníkům architektury rozhodně nabídnout. Na první pohled je ale celkem snadné přejít stavbu na rohu ulic Slezská a Blanická. Právě na tomto místě stojí „agrikulturní gigant“ v podobě Domu zemědělské osvěty z rýsovacího prkna legendárního Josefa Gočára. Jako u jedné z mála staveb z období první republiky se tu podařilo po několik politických režimů uchovat jeho původní účel. Server Lidovky.cz vám ve spolupráci s organizací Open House Prague přináší druhý dál seriálu Prvorepublikové skvosty.

Dům zemědělské osvěty má okolo sebe, pokud jde o pozornost, silné rivaly, kteří vznikali ve stejné době. Sousedí totiž s masivní budovou Městského soudu v Praze, ale také s nápadným Hasičským domem s nápadnými prvky na masce budovy. Cihlová budova je ale tepající organismus a navíc uchovává celou řadu historických pokladů.

V depozitáři knihovny Antonína Švehly se nachází i Matteoliho herbář z roku...
V roce 1945 zasáhla Dům zemědělské osvěty válečná vřava.

OPEN HOUSE PRAGUE

Organizace, která otevírá zajímavé budovy, do kterých by se lidé běžně nedostali.

Při příležitosti stého výročí založení republiky připravili organizátoři projekt Architektura první republiky , který umožní vstup do budov spojených s velkými jmény prvorepublikové architektury.

Program vyvrcholí 28. října otevřením desítky budov.


Dům byl otevřen 28. října 1926 poté, co se o jeho postavení rozhodl Edvard Reich, který zároveň spoluzakládal Československou akademii zemědělskou. Otevření bylo spojeno hned s dvěma výročími. Bylo to osm let od založení samostatného Československa a zároveň rok od prvního valného shromáždění Československé akademie zemědělské. Ještě před otevřením navštívil dům 3. července prezident Masaryk, který se velmi podrobně seznámil s jeho posláním. Byl to pak také Reich, který svěřil realizaci kompletně do rukou Josefa Gočára. Do jeho díla se promítla inspirace dobovou holandskou a německou architekturou, celkově se dá považovat za dobrý příklad architektova postkubistického neoklasicistního stylu.

Dům byl otevřen 28. října 1926 poté, co se o jeho postavení rozhodl Edvard...

Dům byl otevřen 28. října 1926 poté, co se o jeho postavení rozhodl Edvard Reich, který zároveň spoluzakládal Československou akademii zemědělskou.

V roce 1945 zasáhla Dům zemědělské osvěty válečná vřava. V posledním roce války totiž 14. února dopadly omylem spojenecké bomby i na českou metropoli, poničily domy především na Vinohradech a na Žižkově. Při útoků se zřítilo několik pater stropů, obvodové zdivo však nápor vydrželo.

Zemědělství na prvním místě

Už při vstupu do budovy lze rozpoznat, že byla navržena jako neoficiální svatostánek zemědělské výrobě a všeho s ní spojeného. Hned nad vchodem se nacházejí reliéfy s motivy obilí, jinde na fasádě se nacházejí motivy chmelu a vinné révy. Sochařsky vybavil fasádu sochař Otto Gutfreund. U recepce vás přivítá velká litá památeční plastika sochaře Josefa Laudy z roku 1928 věnovaná vynálezcům ruchadla bratrům Veverkovým. Podle pana vrátného je to však jedna z nejošklivějších ozdob budovy a místním pracovníkům se prý vůbec nelíbí.

Tak či onak, je to každopádně pocta tradici, která se mezi zdmi budovy drží už už 92 let. Při prohlídce budovy vás nemůže ani napadnout, že by se využívala jinak, než jako státní instituce. Chodby jako by vám napovídaly, že se nacházíte na nějakém prvorepublikovém ministerstvu. Ducha předválečného období se vůbec během devadesáti let povedlo zachovat velmi povedeně.

Velký konferenční sál v přízemí byl uveden téměř do původní podoby, kdy sloužil jako čítárna místní zemědělské Švehlově knihovně, o které zde bude ještě řeč. Modrý salonek o pár pater výšek si své jméno získal díky barevnému stropy a využívá se díky kulatému stolu jako zasedací místnost.

Banner skvosty

Včely na střeše a prvotřídní med z Riegrových sadů

Pohled na Vinohrady si lze dobře vychutnat ze střechy Domu zemědělské osvěty. I tady se rozhodli jít své tradici vstříc a ve spolupráci se Státním veterinárním ústavem Praha zde chovají ve čtyřech úlech včely. Ty mají i uprostřed české metropole dost příležitostí, aby si našly zelené plochy k opylení. Nedaleko jsou ostatně Riegrovy sady, létají ale také prý díky doletu až pět kilometrů létají do Grébovky, která dělí Vinohrady od Vršovic.

Včela na střeše by měly z každého úlu vyprodukovat až 50 kilogramů medu.
Modrý zasedací salónek.
Budova byla navržena v postkubistickém stylu.
Budovu navrhl slavný český architekt Josef Gočár.

Letos sice ještě med sklízet nebudou, příští rok už ale chtějí „veterinární med“ sklidit v množství až 250 kilogramů. Využijí ho tak místo vína jako dárkový artikl pro hosty a zaměstnance. Navíc se má jednat o jeden z nejkvalitnějších medů v regionu.

Dnes zde sídlí řada institucí spojených se zemědělstvím, například Česká akademie zemědělských věd, Státní veterinární správa či Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Jeden z největších skvostů agrikultury se tady ale ukrývá v přízemí a ve sklepeních stavby. Nachází se tady totiž třetí největší zemědělská knihovna na světě.

Větší archivy tiskovin a knih se zemědělskou tematikou už jsou jen dva – jeden ve Spojených státech a druhý v Rusku. Knihovna Antonína Švehly eviduje ohromujících 1,2 milionu svazků, všechny ale na Vinohradech neleží. Ty nejcennější kousky jsou zpravidla uložené v archivu v Neratovicích. Mezi takové kousky se počítá například Mattioliho herbář z roku 1562, jehož cena už se snad ani nedá vyčíslit.

Německy psaná kniha z roku 1718.

Německy psaná kniha z roku 1718.

Přímo v prostorách archivu vinohradské budovy se ale také nacházejí cenné kousky, nejstarší až ze začátku sedmnáctého století, se kterými místní knihovnice zacházejí doslova v rukavičkách. Nenalezneme tady ale jen tiskoviny. Knihovna uchovává také multimedia ze všech etap digitální éry. Proto skladuje třeba VHS kazety, cédéčka i na dnešní poměry již „starobylé“ diskety.

Zkrátka cihlová stavba nedaleko Náměstí míru stále tepe životem zasvěceným zemědělské problematice a agrikulturní osvětovou pochodeň zřejmě ještě nějaký ten pátek ponese.

Pro návštěvníky akce bude 28. října od 10:00 do 18:00 zpřístupněna knihovna, pracovna, konferenční sál, modrý salonek, chodby a střecha, na kterou je možný vstup jen bez podpatků.

Banner skvosty

Další díl seriálu Prvorepublikové skvosty vyjde 5. října a zavede čtenáře do útrob Paláce Metro na Národní třídě od dvojice architektů František Kavalír a Karel E. Ort.

  • 0Diskuse


Michal Bernáth

Autor

Michal Bernáthmichal.bernath@lidovky.czČlánky