Jeřabiny, oranžové kulaté plody jeřábu ptačího, můžete mít spojené s koncem prázdnin a začátkem školního roku – je to totiž doba, kdy dozrávají a svým atraktivním vzhledem každoročně těší nejedno romantické oko...
Zrak však není jediným smyslem, kterýmmůžeme jeřabiny vnímat. Jeřabiny z většiny druhů jeřábů (u nás je jich známo okolo dvaceti, polovina z nich jsou pak české endemity, což znamená, že se vyskytují výhradně na území České republiky) jsou sice trpké a pro člověka nepoživatelné, ale existuje mezi nimi pár výjimek.
Sladké jeřabiny. Co s nimi? Poradí Roman Paulus |
Jednou z nich je jeřáb moravský sladkoplodý, který byl objeven na začátku devatenáctého století celkem náhodně. Umoravské obce Ostružná v Jeseníkách jeho plody ochutnali zdejší pastevci, a tak se zvěst o jejich chuti roznesla. Jak název napovídá, jeho plody jsou pro člověka nejenom poživatelné, ale současně vynikají velice zajímavou ovocnou chutí (nikoli však bez trpkokyselého nádechu), díky které se mohou v kuchyni těšit multifunkčnímu využití.
Obsahují látky, jež mají příznivý vliv na naše zdraví – najdeme v nich mimo jiné vysokou koncentraci vitaminuC a rutin, který pomáhá udržovat zdravé cévy a snižuje hladinu cholesterolu v krvi, vhodné jsou rovněž při léčení potíží s močovým ústrojím. A největší zásluha jeřabin nakonec – sladidlo z nich extrahované, známé jako sorbitol, je vhodnou náhražkou cukru pro diabetiky.
Teď víme, že jeřabiny jsou chutné a zdravé. Jak ale na ně? Nejprve prozraďme, jak od sebe velmi spolehlivě rozeznáme stromy sladkoplodé a ty, jejichž oranžové bobulky ocení nanejvýš drobné ptactvo. Rozdíl poznáme jednoduše – listy jeřábu ptačího, se kterým je jeřáb sladkoplodý příbuzný (a tedy velice snadno zaměnitelný), jsou po celém obvodu vroubkovitě orámované, zatímco listy sladkoplodého mají vroubky jen v horní polovině. Samotný strom není vůbec náročné pěstovat – je přizpůsobivý, mrazuvzdorný a nemá problém ani s vysokou nadmořskou výškou (až 1500 metrů nad mořem).
Ačkoli jeřabiny dozrávají koncem srpna, se sklizní je nejlepší počkat si na září – u jeřabin platí, že čím jsou zralejší, tím lépe chutnají. Poslední otázkou zůstává, co s nimi. Recepty radí v první řadě zavařovat a odšťavňovat. Zavařené jeřabiny se dají použít jako náhražka brusinek ke svíčkové, zajímavý je i jeřabinový džem. Pro okořenění se dá pár kuliček přidat i do kompotu k jinému ovoci, například k hruškám, které samy o sobě mohou být poněkud mdlé.
Kdo má zkušenosti s pálením alkoholu, nechť si zkusí vytvořit takzvanou jeřabinku, říznou jeřabinovou pálenku, pro kterou je možné použít kromě sladkých jeřabin i ty trpké. Z pečlivě usušených plodů je výborná přísada do léčivých čajů. Jeřabiny se dají jíst i za syrova, kdy si zachovají nejvíce užitečných látek. Zkuste jimi párkrát nahradit běžné „snídaňové“ ovoce a přidejte je do jogurtu či ovocných koktejlů.
