Onderkovi chtějí kavárně vrátit tradici a mají úmysl navázat na léta, kdy byla epicentrem české kultury. Nyní organizují večery na počest slavných osobností, které Slavii navštěvovaly. První z nich věnovali 120. výročí narození Jaroslava Seiferta ve spojení s 26. ročníkem Festivalu poezie a přednesu Seifertovy Kralupy.
  |
Kavárna Slavia je známá pražská kavárna, která se nachází na pravém břehu Vltavy naproti Národnímu divadlu na nároží Národní třídy a Smetanova nábřeží v Paláci Lažanských na Starém Městě v městské části Praha 1. Z jejích velkých oken je výhled na Pražský hrad, Vltavu, Petřínskou rozhlednu a Malou Stranu. Na rekonstrukci kavárny spolupracoval architekt Jan Špaček, který se podílel i na její dřívější rekonstrukci v roce 1997. Zachovaly se tmavé stěny z mramoru a dřeva, velká zrcadla táhnoucí se od podlahy ke stropu a množství bytelných stolů. Naopak je nová podlaha a svítidla. Úplnou novinkou je bar u vstupu. |
„Tajnými dveřmi z nábřeží, které byly z tak průzračného skla, že jsou téměř neviditelné, a jejich závěsy jsou namazány olejem z růží přicházel někdy Guillaume Apollinaire,“ zní úryvek básně Kavárna Slávie souboru Halleyova kometa českého básníka, spisovatele, novináře a překladatele Jaroslava Seiferta, jemuž byl věnován první tematický kulturní večer.
Jeho verše četla Valerie Zawadská, kterou na kytaře doprovázel Jan-Matěj Rak. Večerem provázel Alexander Hemala a mezi diváky nechyběli jak organizátoři 26. ročníku Festivalu poezie a přednesu Seifertovy Kralupy, tak členové Seifertovy rodiny.
Kavárna Slavia je jednou z nejstarších a nejznámějších uměleckých kaváren na světě. Zpočátku do ní chodili hlavně herci, tanečníci, operní zpěváci a režiséři z Národního divadla. Později si ji oblíbili i spisovatelé a malíři z různých tvůrčích skupin jako Devětsil, Skupina 42 a další. Kavárna také přitahovala i levicové spisovatele z celého světa, kteří přijížděli v padesátých a šedesátých letech na pozvání Svazu československých spisovatelů. Zvláštní oblibě se kavárna těšila i u disentu z let 1968–1989.
Na rekonstrukci kavárny spolupracoval architekt Jan Špaček, který se podílel i na její dřívější rekonstrukci v roce 1997. Zachovaly se tmavé stěny z mramoru a dřeva, velká zrcadla táhnoucí se od podlahy ke stropu a množství bytelných stolů. Naopak je nová podlaha a svítidla. Úplnou novinkou je bar u vstupu.
