Vinaři i restauratéři a kavárníci se shodují, že móda růžového začala někdy v roce 2007. "Dřív si dávali víno jako aperitiv hlavně starší lidé. Teď si ho objednává mnohem víc mladých, vžilo se to," citoval list majitele baru Le Baroque Jérôma Williama.
Podle listu je možné, že hlavní roli při zavádění nové módy sehrály ženy. "Pastis není moc ženský nápoj a k růžovému nebo bílému jako aperitivu se jako první přiklonily dívky," řekl majitel dalšího baru.
Tuto "feminizaci aperitivu" zaznamenali i vinaři a dál ji podporují tím, že nabízejí stále víc sladších a lehce sirupovitých růžových.
Pastis je především pro turisty
Místní milovníci pastisu se nevzdávají. Argumentují tím, že je součástí provensálské kultury. "Ať jsem ve Francii kdekoli, když si poručím pastis, každý řekne ´to musí být Provensálec´," řekl listu jeden skalní příznivec této anýzovky.
List ale poznamenává, že dnes si v Provence dávají pastis hlavně turisté, protože když jsou v Provence, tak "je to potřeba", stejně jako si v Périgordu dávají husí játra a v Alsasku místní bílé.
K úspěchu růžového přispívá i to, že nabídka je velmi široká, takže své sehrává půvab ochutnávání a debaty o kvalitě toho či onoho druhu, zatímco pastis chutná pořád stejně.
Francie je největší producent růžového na světě - vyrobí ho ročně kolem šesti milionů hektolitrů - a Provence je jeho hlavní francouzská pěstitelská oblast.
