U sklenic, které jsou ale nejširší nahoře a které opravdu nejsou pro víno ideální (byť je naleznete třeba i u slavného Mosera), platí pravidlo, že víno naléváme raději hodně hluboko pod polovinu sklenice. A čím větší sklenice, tím níže v poměru k jejímu objemu.
Na rozdíl od Jiříka z pohádky o Zlatovlásce je vhodné opravdu hluboce nedolít, ať necháte dost prostoru pro vzduch, a tedy buket či aroma. A také pro vláčný pohyb vína ve sklenici.
Žijeme příliš krátce, než abychom si mohli dovolit pít špatné víno
Nejstrašnější zážitky jsou pak z restaurací, kde vám číšník brutálně nalije víno z lahve až po okraj sklenice, s tím si milovník vína neví rady.
Číšníka chápu, říká si: "Více naliji do sklenice, méně často budu muset přibíhat a dolévat." Bolestivé jsou chvíle, kdy mladá číšnice zaznamená, že v lahvi je vína už pod polovinu a snaží se tento stále ještě podstatný zbytek do sklenice doslova nacpat. Téměř vždy čekám, že mi řekne: "Upijte si, aby se to tam vešlo." Hrůza!
Pravidlo o postupném dolévání malého množství vína platí, ovšem jen v lepších restauracích, i pro víno rozlévané. V tom případě nechť vám číšník přinese víno ve džbánku, nejraději skleněném, nebo v minikarafce, a teprve odtud se správné, tedy malé množství vína postupně odlévá do sklenice. Mimochodem termín, který se velmi obtížně vysvětluje cizincům, pokoušejícím se o češtinu. V zahraničí se totiž zákazník ptá, jestli je možné objednat si nápoj po sklenicích - o vylití nebo rozlití vína nestojí.
Prozkoumejte barvu a jiskru
Sklenici nikdy nedržte nahoře, ale vždy za stopku nebo, pokud si troufnete, pak za spodní rozšířenou stopku, tedy za patu sklenice (pozor, chce to nácvik!). Upatlaná sklenice, kterou držíte nahoře, vás okamžitě diskvalifikuje a dělá z vás nepoučeného balíka. Navíc budete zbytečně rukou prohřívat víno, které má vždy být servírováno ve správné teplotě.
Prozkoumejte barvu a jiskru. Nejlépe se sklenicí šikmo skloněnou od vás a proti světlu. Víno lehce roztočte elipsovitým pohybem, aby se rozprostřelo do tenčí vrstvy. Pozor, i to chce nácvik a zkušenost, jinak víno beznadějně skončí ve výstřihu dámy stojící naproti vám.
Ale když to zvládnete, jsou to další body pro vaši společenskou prestiž. Postáváte-li na párty s velkou sklenicí vína v ruce, rotujete vínem, které pomalu a ztěžka obtéká vnitřní stěny sklenice, stáváte se neodolatelným! Nebo také neodolatelnou (ani nevíte, kolik je skvělých sommelierek a milovnic dobrého vína!).
Přiznejte barvu
Víno o sobě hodně řekne už tím, jak se ve sklenici chová. Vláčný olejnatý pohyb při rotaci prozradí kvalitní víno s vyšším extraktem (tedy víno hutnější).
Naopak ostrý krátký pohyb vína by vás měl nastražit. Kvalitní víno zanechá velmi rychle na sklenici souměrné tenké kroužky kondenzovaného alkoholu.
Mnohé se dozvíte z barvy a lesku vína. Barva může být nízká nebo vysoká (nikdy neříkejte světlá nebo sytá). U červených vín byste podle barvy mohli poměrně brzo začít spolehlivě rozeznávat pinot noir neboli modré rulandské. Má cihlovější, okrovější barvu než cabernet. Z bílých vín se brzy naučíte rozeznávat třeba rulandské šedé neboli pinot gris (vyslov pino gry). Bude mít zpravidla vyšší barvu, s trochu šedším nebo šedorůžovým nádechem. Opravdu jen nádechem, růžová by tu byla chybou! Inu, je to sice víno bílé, ale vyráběné z červeného hroznu.
Jsou naopak vína s nazelenalým tónem, typickým pro veltlín nebo pro některé klony sauvignonu. U bílých vín příliš vysoká až medová barva může prozradit stáří nebo i přílišné stáří vína. Ale upřímně řečeno, tady jsou všechny konkrétní rady liché. Musíte zkrátka vnímavě zkoušet a zkoušet a zkoušet. Víno vám pak bude o sobě sdělovat stále více.
Nebezpečné pachy
A na závěr ještě užitečnou radu. Sklenice, ač zdánlivě z netečného skla, je pozoruhodně náchylná k nasávání pachů. Proto nikdy nesušte umytou sklenici na víno tak, že ji vzhůru stopkou postavíte na utěrku, aby odkapávala do látky. Ať je ta utěrka sebevíc čistá, sklenice nasaje pachy, které jinak z látky vůbec necítíte. Ze sklenice je ale cítíte zcela zřetelně a dokonale si tak zničíte zážitek z vína. Stejně spolehlivě nasaje sklenice pach, když ji postavíte na plastový odkapávač nebo jen tak na stůl.
Ideální je nechat umytou sklenici odkapat ve stojánku, kde jsou sklenice volně zavěšeny za nožku. Takové jednoduché stojánky jsou běžně v nabídce obchodů, kde kupujete vývrtky, karafy a další nezbytnosti. Sklenici na víno také nikdy neukládejte do poličky nebo skříňky s potravinami, s kávou, čajem, neřku kořením. Cizího pachu či vůně se budete zbavovat velmi obtížně.
A proto ještě jedna dobrá rada. Než víno do sklenice nalijete, pro jistotu k ní vždy ještě přičichněte. Totéž by měl udělat dobrý sommelier, přivonět k prázdné sklínce, zda se tam opravdu nevloudil nějaký pach.
Máme správnou a velkou sklenici, nemá žádný pach, je zavíněná, správné, tedy malé, množství vína máme nalité, pomalu s ním rotujeme a zkoumáme jeho jiskru a barvu. Rezolutně a bez rozpaků vnoříme nos do sklenice. Také proto je ta sklenice tak velká a objemná. Nasajeme vůni. Co ucítíme, o tom si povíme příště.
