Archa sídlící na okraji Růžodolu prošla značným vývojem. Původně město 13. května 1999 otevřelo jen útulek pro 32 psů a 30 koček. Postupně se středisko rozšiřovalo a deset let už poskytuje i pomoc handicapovaným volně žijícím živočichům.
Na severu Řecka je útulek pro traumatizované vlky a medvědy |
„Každým rokem zařízení přijme téměř 500 zatoulaných, nechtěných či týraných psů, na 300 koček a další desítky domácích mazlíčků,“ uvedla Tesařová. V záchranné stanici navíc ročně ošetří přes 1000 zraněných divokých zvířat. Mezi nejvzácnější druhy se řadí kriticky ohrožený brodivý pták bukač velký, mezi největší ošetřené kolouch, jehož speleologové našli zapadlého v jeskyni. „A nejjedovatějším zvířetem umístěným ve stanici byl pavouk rodu Loxosceles (koutník), který přicestoval do libereckého hypermarketu s banány ze Střední Ameriky,“ dodala Tesařová.
Archa v posledních letech v Liberci zajišťuje i kastraci a regulaci divokých koček ve vybraných městských čtvrtích a na jaře se podílí na záchranných transferech obojživelníků přes rizikové komunikace. „Osobně za největší úspěch Archy považuji to, že se daří hledat nové domovy i starým zvířatům,“ uvedla vedoucí střediska Lenka Čápová.
Útulek pro psy a kočky začala v Plzni provozovat městská policie |
Podle ní se za 20 let podařilo fungování útulku dovést téměř k dokonalosti. „A z provozního hlediska je už jen málo co zlepšovat. Naopak velkou možnost rozvoje vidím v záchranné stanici, kde bychom se kromě péče a pomoci jednotlivcům mohli věnovat i ochranářským projektům v naší krajině a pomáhat tak celým populacím,“ uvedla Čápová. To je ale podle ní závislé na penězích a zvýšení počtu pracovníků.
Nejvíce psů Archa přijala v roce 2007, šlo o 16 týraných jedinců. V přeplněném útulku bylo kvůli tomu v jednu chvíli přes 70 psů. Náročný byl i přelom let 2001 a 2002, kdy se mezi kočkami v útulku rozšířilo kožní onemocnění přenosné i na člověka. Nakažená zvířata musela v útulku zůstat a stále se přijímaly další kočky, bylo jich až 61.
„Kočky byly snad všude - v koupelně, v přenosných klecích na chodbě i venku, protože vzhledem k snadnému přenosu byly v klecích umisťovány pouze po jedné. Dokud se nám nepodařilo nemoc vymýtit, ke kočkám jsme kvůli tvrdému hygienickému nařízení museli chodit v ochranných jednorázových oblecích,“ uvedla Hana Volková, která v Arše pracuje od jejího vzniku.