Druhý červencový týden roku 1928 panovalo v německém Adenau dusivé vedro. V neděli 15. se teplota vzduchu už v devět hodin dopoledne přehoupla přes tropickou třicítku – a pořád stoupala. Když před polednem odstartoval na nedalekém Nürburgringu závod o Velkou cenu Německa, jezdcům se lepily kombinézy na tělo, desítky tisíc diváků mhouřily oči před paprsky odrážejícími se od nablýskaných karoserií a asfalt otravně lepil.
Ve 12 hodin už byla vozovka místy tak kluzká, že se na ní řítící se vozy smýkaly jako po ledě. Pět minut nato jeden z nich v ostré zatáčce Ex-Mühle severní smyčky vylétl z tratě, převrhl se přes nízký násep ohraničující vozovku a zůstal zaklíněný v příkopu za ním. Řidič přelétl svého spolujezdce a narazil hlavou do skály. Navzdory hrozivě vypadající nehodě ale vstal a vydal se ke krajnici. Ještě asi minutu poté byl projíždějícím jezdcem spatřen, jak stojí u náspu, viditelně otřesený, ale živý. Pak náhle klesl mrtvý k zemi.
Tím řidičem byl Čeněk Junek, československý automobilový závodník, manžel závodnice Elišky Junkové, občanským povoláním finančník a bankéř. Příčina úmrtí: proražení lebky. Přilba, kterou měl přes měsíc objednanou z Francie, do startu závodu nedorazila, a tak se na rozpálenou trať pustil bez ní.
