Král Karel II. Španělský zemřel na podzim roku 1700 těsně před svými devětatřicátými narozeninami a s ním vymřela celá španělská větev Habsburků. Po zdravotní stránce na tom byl bídně odmalička. Z neduživého hocha vyrostl muž trpící epilepsií a demencí. I když byl dvakrát ženatý, zůstal bezdětný.
Královy potíže padají na vrub šestnácti generacím příbuzenských sňatků. Vždyť sedm z osmi jeho pradědečků a prababiček odvozovalo svůj původ od Jany Kastilské, známé také jako Johana Šílená.
Záhada ztracené pramáti celého lidstva. Koho si vzal za manželku biblický Kain? |
Zákony genetiky jsou neúprosné. Řada dědičných poruch se projeví pouze v případě, že pro ně člověk zdědí vlohu od obou rodičů. K tomu dochází poměrně vzácně. Když jsou však rodiče blíže příbuzní, mohli zdědit vlohu pro defekt od jednoho a téhož předka, a pravděpodobnost, že ji každý z nich předá potomkovi, tím citelně vzroste.
Toho si byli vědomi zřejmě už pravěcí lidé homo sapiens, protože jejich dědičná informace nevykazuje hromadění vloh zděděných od jednoho a téhož předka. Naopak, je natolik pestrá, že pro ně musel být incest tabu. Oproti tomu neandrtálci měli dědičnou informaci mnohem „jednobarevnější“ a plození dětí mezi blízce příbuznými se asi nevyhýbali.
