Lidé se na naše lekce nechodí zničit, chodí na ně za společenským zážitkem. Jako na koncert,“ uvažuje nahlas Klára Pokorná. „Udělali si čas pro sebe a chtějí si ho užít a já jsem tu od toho, abych jim ten zážitek zprostředkovala.“
Zážitky. Těžko byste pro její lekce hledali vhodnější slovo. Mimo mnohé jiné, na které ještě přijde řeč, totiž Klára pořádá cvičební události, co skutečně připomínají spíš večírky. Letní sezonu zahájila „badass ninja flow“ sekvencí na střeše Domu Radost ve zlaté záři zapadajícího slunce. Tu největší akci letošního roku má teprve před sebou: už počtvrté povede jógu u Křižíkovy fontány, kde cvičení doprovází majestátní světelná show. Očekává se až pět set lidí.
Klára ale vypadá klidně. „Abys odučil tak velkou lekci, musí tě to bavit. A mě to baví moc,“ říká, zatímco mi podává zelené smoothie z řapíkatého celeru, okurky, citronové i limetkové šťávy, banánu, špenátu, kadeřávku, listové petrželky a opražených kokosových vloček. Recept je její. Dala si za cíl umíchat takový nápoj, co je zdravý, není zbytečně sladký, ale naprosto lahodný. Mise splněna.
 |
Její smoothie si můžete objednat třeba v kavárně galerie âme, kde se scházíme. Multifunkční prostor propojující umění se seberozvojem byl na Kozím plácku otevřen jen před pár dny a stále voní novotou. I tady, stejně jako třeba v butikovém studiu Namastery v Praze 5, je možné si některé lekce pod vedením profesionálů z YogaGangu vychutnat.
Dobrá energie
Anebo si je můžete nejprve vyzkoušet online na webu značky. „Online platformu jsme spustili během covidu a stále si ji držíme, je to skvělá příležitost pro lidi, kteří se ostýchají přijít na živé lekce. Prvních sedm dní předplatného je proto zdarma a během ‚Start with YogaGang flow‘ názorně vysvětluju, co se jak dělá.“ To ke mně promlouvá. Jistě nejsem jediný, koho YogaGang přitahuje, ale nemůže se ubránit pocitu, že naskakuje do rozjetého vlaku. Co když nezapadnu? ozývá se z hlubin stará známá úzkost.
„Není se čeho bát. Sice křičím, ale myslím to dobře,“ ubezpečuje Klára s úsměvem. „Poznám, kdo je na lekci nový, vždy za nimi nejdřív přijdu, představím se a pobavím se s nimi o tom, jestli nemají nějaký problém.“
O jednom bych možná věděl. Nikdy jsem se netajil, na druhou stranu ani nechlubil, tím, že v józe nevynikám. Docela mi jde pozice krávy (na józe i mimo ni), můj pes hlavou nahoru ovšem připomíná spíš exorcismus, mí bojovníci jsou adepty na modrou knížku a do střechy zatéká…
Klára, jako by mi četla myšlenky, dodává: „Na hodinách YogaGangu se nikdo nikomu nikdy smát nebude, panuje tam naprosto opačná atmosféra. Sama jsem zažila místa, kam jsem přišla a cítila na sobě nepřátelské pohledy hned mezi dveřmi, a je vždy na lektorovi, aby udal správný tón lekce. Ty naše jsou přátelské. Vážím si toho, že někdo investuje svůj čas, aby přišel na naše lekce, a je pro mě důležité, aby si nepřipadal, že na ně nepatří.“
Různorodost pohybu
Jak už jsem zmínil, Klářin přístup k józe je neortodoxní. Tradiční ásanovou praxi doplňuje pohyby z bojových umění jako jiu-jitsu, gymnastiky, dynamického kardia i silového tréninku. Zapomenout rovnou můžete i na zvuky zurčícího potůčku, z reprobeden se při její józe line Cardi B, Rüfüs Du Sol nebo třeba Eminem. „Zkrátka všechny ty taneční songy, které známe a máme rádi, pojďme si to přiznat!“
Zábava pro ni nicméně nebyla jedinou motivací k vytvoření unikátního stylu cvičení. Kombinace různých druhů pohybu je podle ní pro zdraví člověka stěžejní. „Cílem je, aby tělo dobře fungovalo, a s tím může jóga pomoct – uvolní tě, rozhýbe tě, ale není všemocná a věnovat se pouze jí nestačí. Kdybys navíc cvičil jen jógu, budeš mít placatý zadek, obzvlášť pokud na něm jinak celý den sedíš v kanceláři,“ vysvětluje. „Leda bys v tom bojovníkovi číslo dva vydržel celou hodinu. Tím nikoho nechci urazit, konstatuju fakt. Stejně tak bude mít maratonský běžec nejspíš dlouhé, hubené svaly, a hokejista zase jedno rameno výš a extrémně silné nohy. A tak je potřeba dělat kompenzační cvičení.“
Proto tedy založila YogaGang, ptám se. „Aby lidi neměli placaté zadky?“ směje se. „Chtěla jsem ukázat, že jóga nemusí být nudná a může být cool. Že vás na ní nikdo nebude soudit za to, když si dáte kávu anebo přijdete s kabelkou Chanel. Chtěla jsem jít proti klišé, že lidé cvičící jógu jsou uzavřená skupina s jasně stanovenými pravidly toho, co smějí a co ne. Nesnáším škatulkování. Každý jsme jiný a to je víc než v pořádku.“
Tím naráží na své lektorské začátky. „Tohle není jóga,“ už párkrát slyšela. Z jednoho z kurzů, které v začátcích absolvovala, ji dokonce vyhodili za náročnou sekvenci. Mává nad tím rukou. Proti tomu, co někdy cvičí v rámci YogaGangu, to byl babičkovský odvar. Tedy ne že by její lekce byly jen pro mladé. „A potom – co je dneska jóga? Je to mindful, tedy uvědomovaný pohyb. Cvičit ásany a tvrdit o nich, že to jediné je jóga, že to jediné je mindful pohyb, mi připadá jako nesmysl.“
Z ničeho něco
Její rodiče jsou učitelé tělocviku, maminka dokonce v reprezentaci skákala na trampolíně a ze své dcery si přála mít gymnastku. „To úplně nevyšlo. Táta rád pobaveně vypráví, jak mě – tlusťoučké dítě – s lítostí sledoval na závodech.“ Přesto odmala sportovala. Když nebyla na plavání, hrála tenis, a když nehrála tenis, jezdila na koni.
V profesních šlépějích rodičů nešla. Protože měla nadání na jazyky a ze všeho nejraději cestovala po světě, rozhodla se studovat mezinárodní obchod. „Jenže jsem dokončila výšku a neměla nejmenší tušení, co bych chtěla dělat.“
Cvičení vyplavuje hormony štěstí, na stres pomáhá i box. Odbornice radí, jak si udržet psychiku v dobré kondici |
Bolestivý deus ex machina – v osmnácti letech si Klára vykloubila koleno, dodnes s ním má potíže. V rámci rehabilitace jí lékař doporučil jógu. Coby bývalá gymnastka v ní vynikala. S takovými základy nebylo téměř nic, co by okamžitě nezvládla. Měla sílu, byla flexibilní, nebála se.
Tehdy ji napadlo, že by mohla jógu taky vyučovat. Když se zotavila, absolvovala lektorský kurz a využila volné místnosti v domě rodičů k individuálním lekcím. Těm se věnovala celý následující rok, od pondělí do pátku, pět hodin denně. „V kontextu toho, že dnes utáhnu lekci se stovkami lidí, to zní možná legračně, ale myslím, že je důležité začínat jeden na jednoho – zjistíš tak nejlépe, jak na tebe lidé reagují.“
Po vlastné cestě
Zlomovou pro ni byla účast na čtyřdenním workshopu cvičitele Dylana Warnera v Berlíně. (Dylan je ve světě jógy megastar, na Instagramu ho sleduje přes osm set tisíc lidí, Klára ho přirovnává k Rafaelu Nadalovi.) Jeho hodiny byly jako splnění toho nejdivočejšího snu – podporující atmosféra, dynamická hudba, zábava. Poprvé si na kurzu nepřipadala divně.
Její nadšení vygradovalo tak, že když si naposledy srolovala jógamatku, šla za cvičitelem a nabídla mu, jestli by nestál o workshop v Praze. Později toho dne jí od něj mailem přišly časové možnosti a sazba. „O. K., tak platí,“ odepsala mu hned, než ji stihla dohnat nejistota. Teď už jen zbývalo sehnat dostatek uchazečů, kteří by workshop v hodnotě několika set tisíc zaplatili, a vše zorganizovat…
„Abys mohl něco získat, musíš do toho nejdřív něco vložit,“ říká Klára. Na kurz dorazili téměř všichni, kdo chodili na její individuální lekce. Během víkendového retreatu si spolu s jógou vychutnávali návštěvy sauny nebo třeba tříchodové menu, co Klára sestavila s libereckým bistrem Mikyna.
Workshop měl úspěch. Dylan s Klárou naplánovali kurz další, lektorský, pro dvacítku zájemců z celého světa – nechyběl mezi nimi ani surfař z Fidži nebo třeba bývalý mariňák z Afghánistánu, který se rozhodl vést hodiny jógy pro vojáky.
Na vzhledu (taky) záleží
Dnes můžete s YogaGangem cvičit v Praze anebo vyrazit na tzv. yoga & surf retreat, kde pohybu a zdravému stravování dává nový rozměr objevování destinace. V minulosti se už uskutečnil v Portugalsku, na Kanárských ostrovech, letos v dubnu poprvé na Srí Lance, nejčastěji však na Bali, kde Klára tráví značnou část roku.
Právě tam dala během lockdownu, kdy se nemohla vrátit zpět do Česka, vzniknout první kolekci oblečení. Měla okamžitě velmi dobrý ohlas. „Myslím, že trend wellnessu a wellbeing vůbec stále sílí a ještě nedosáhl svého vrcholu,“ míní Klára. „V New Yorku všichni chodí v legínách, protože jsou na cestě z jednoho studia do druhého a chtějí při sportu vypadat dobře. To ale není nic nového. Hráči tenisu se vždycky hezky oblékali. Kdyby přišli na kurt ve starých teplákách, vyhodí je. To samé platí třeba o jízdě na koni: nejen při závodech je potřeba se vhodně obléct.“
Kromě pohodlí, kvality a současné estetiky dává prý kolekce lidem možnost ukázat, že jsou součástí komunity. „Když se nad tím zamyslíš – jaký je rozdíl mezi tím, že jdeš cvičit a že jdeš na snídani? Proč bys měl mít v prvním případě na sobě staré oblečení, když máš rád módu? A z jakého titulu by tě za to mohl kdokoliv soudit? Myslím, že si všichni zasloužíme sportovat v oblečení a prostředí, co je nejenom funkční, ale i hezké.“ A co když se někdo (ehm) bojí, že bude souzený za svůj ne až tak zdravý jídelníček, ptám se, zatímco popíjím druhý šálek kávy toho dopoledne. „Tahle striktnost se podle mě přeceňuje,“ říká Klára a pije ze svého.
„Taky mám ráda kávu. A mám ráda čokoládu. A kdykoliv slyším někoho tvrdit, že nikdy nejí tohle a támhleto, mám chuť mu říct: Dobře, ale pojďme se podívat, jestli jsi fyzicky a psychicky v pohodě, jestli jsi skutečně zdravý. Na to existují tabulky. Světová zdravotnická organizace přesně udává, co by měl zdravý jedinec zvládnout, a mě by upřímně zajímalo, kolik z těch, kteří tak nekompromisně brojí proti masu nebo čokoládě nebo kávě, by obstálo.“
„Mým největším přáním,“ uzavírá Klára, „je ukázat lidem, že zdravý životní styl není jen otázkou volného času. Je tím, pro co bys měl žít. Cítit se dobře ve svém těle, nejen půl hodiny po cvičení nebo když si dáš zdravou snídani, by měla být priorita. To, že tě bolí hlava nebo záda, není normální. Spousta lidí vnímá péči o sebe jako odměnu. Přitom by to měla být samozřejmá součást jejich života. Normální je cítit se dobře.“
