Když jí bylo sedm, rodiče ji v Praze posadili do vlaku: konečná stanice Londýn. Je tomu přesně osmdesát let, co záchranné transporty Nicholase Wintona odvezly z Prahy 699 židovských dětí. 20. července 1939 i Zuzanu Marešovou (87). S následky se potýká dodnes a ztělesňuje příběh, který je reflexí naší doby. „Nasměrovalo to můj život úplně jinam, než měl původně být. Už jsme netvořili rodinu. Podvědomě jsem tak celý život vysněnou rodinu hledala,“ říká.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky. Děkujeme za pochopení.
MB
2. 8. 2019 21:15
Já jsem si památníku všimla hned.Je hezký a výrazný.