Když v 97 letech zemřel bývalý německý kancléř Helmut Schmidt (1918–2015), nekrology zachytily většinu 20. století: od Schmidtova působení ve wehrmachtu přes jeho hvězdnou dráhu v sociální demokracii a politice až po roli „nejlepšího bývalého kancléře“ a hybatele médií. Na první pohled by se zdálo, že srovnávat ho s Milošem Jakešem a jeho 97 lety (1922–2020) je pro Schmidta i demokracii až urážlivé. Leč zrcadlo nastavené dějinám i společnosti se nemusí řídit etikou ani estetikou.
16. července 2020 5:00
Dožije-li se politik hodně vysokého věku, je to zajímavé pro nekrology. Osobní příběh dotyčného mohou použít jako zrcadlo pro celou epochu, ba i pro více epoch. A to i v případě osobností značně nesouměřitelných.
