Radní z Libně organizuje bojovku z doby heydrichiády. Zaujal jej příběh 14leté Jindřišky, kterou popravili

Michal Švarc Michal Švarc žije od roku 1969 v Libni. Od roku 2010 je zastupitelem na radnici Prahy 8. Organizuje akce k připomenutí obětí heydrichiády, věnuje se také popularizaci odkazu Bohumila Hrabala a Eduarda Štorcha, který učil v Libni a vybudoval na Libeňském ostrově školu v přírodě, tzv. Dětskou farmu.

Lidovky.cz: Pocházíte z Mostu, ale většinu života jste prožil v Libni. Jak se o atentátu mluvilo v době vašeho dospívání v 70. letech
Příběh o Gabčíkovi a Kubišovi místní samozřejmě znali, a věděli také o jejich spolupracovnících v Libni, jenže před rokem 1989 se tohle nikde moc nesmělo vykládat. Komunistická propaganda kladla důraz hlavně na tragédii v Lidicích. Já jsem se k jednotlivým příběhům heydrichiády dostal až díky práci na radnici, kde jsem druhé funkční období. Pár měsíců po zvolení do zastupitelstva se blížilo výročí Anthropoidu a napadlo mě, že dohledám víc informací o méně známých odbojářích. Tehdy mě zaujal příběh čtrnáctileté Jindřišky Novákové, která po atentátu schovala kolo Jana Kubiše, a později byla popravena spolu s rodiči a sourozenci v Mauthausenu. Říkal jsem si, že příběh této dívky by mohl být blízký současným mladým lidem. Vyprávím ho i při exkurzích, kdy jezdíme se žáky osmých a devátých tříd z Prahy 8 do Mauthausenu a spoluinicioval jsem také pamětní desku na škole, kam Jindřiška chodila.

Lidovky.cz: V sobotu organizujete bojovku po stopách hrdinů. Jaký bude program?
Spolu s historiky, kteří se specializují na heydrichiádu, jsme vytvořili mobilní aplikaci, která bude aktivní od 22. května do 18. června. Účastníci akce budou hledat nejrůznější indicie pomocí QR kódů. Začínáme tuto sobotu ve 14 hodin u tramvajové zastávky Vychovatelna a pokračujeme do dolní Libně. V ulici Novákových se trasa dělí, jedna jde směrem do Karlína a druhá do Vysočan. Celkem to bude 25 míst, kde se dozvíte informace nejen o lidech, kteří tu pomáhali v období heydrichiády, ale také o místních, kteří bojovali ve Francii nebo v Anglii. V dolní Libni budou herci Divadla Pod Palmovkou v dobových kostýmech, ve výlohách uvidíte repliky vyhlášek o stanném právu a další dobové tiskoviny, z amplionů pustíme hlášení rozhlasu z května 1942.

Lidovky.cz: Co se na jednotlivých místech dozvíme?
Zakomponovali jsme do hry otázky, které se týkají každodenního života za války. Například dotazy, jaké bylo dobové oblečení nebo z čeho se tehdy vařilo. Poté, co označíte v mobilu správnou odpověď, se objeví text o konkrétní osobnosti, archivní fotografie a také mapa Libně z roku 1939, abyste se zorientovali v dobových názvech míst. Jedna ze zastávek bojovky bude například přímo naproti Divadlu Pod Palmovkou, kde bydlela paní Decastellová, kterou postřelili při razii po atentátu. Její syn Josef padl ve Francii.

Lidovky.cz: Koncem dubna jste u tramvajové zastávky Vychovatelna představil další novinku k uctění obětí heydrichiády. O co se jedná?
Už dlouho jsem si říkal, že dvousetmetrová zeď nedaleko místa atentátu by mohla být vhodná pro street art. Oslovil jsem Galerii hlavního města Prahy, která každoročně vyhlašuje veřejnou soutěž pro umělce, aby pozměnili volné fasády v metropoli. Jsem moc rád, že vyhrál nápad Jakuba Marka, který na zeď nasprejoval komiksové motivy inspirované Operací Anthropoid. Máme na toto dílo velmi dobré ohlasy hlavně od nejmladší generace. Nyní na radnici řešíme výtvarnou soutěž, chceme postavit pomník Jindřišce, i dalším ženám. Myslím, že je potřeba, aby se nemluvilo „jen“ o mužích, ale také o ženách řad spolupracovníků a podporovatelů Anthropoidu. Letos také připravujeme stálou expozici Libeňský svět v Pivovarnické ulici, jedna část bude věnovaná odbojářům a budeme tam zvát i pamětníky.

Lidovky.cz: A díky pamětníkům prý získáváte nové informace?
V tomhle směru velmi dobře fungují sociální sítě, protože se nám stále hlásí lidé, kteří mají informace o heydrichiádě. Vloni na podzim jsem se díky tomu dostal k paní Marii Balejové, která bydlela s rodiči ve stejném domě jako Jindřiška. Obě rodiny se přátelily, po smrti Novákových se rodina Balejových starala o jejich odkaz. Uchovávali jejich dopisy i fotografie. Donedávna byly známé jen tři snímky, kde je Jindřiška, nyní máme další, kde ji vidíme s tříletou Marií Balejovou.

Lidovky.cz: Mluvili jsme o vyprávění historických příběhů mladé generaci. Jak reagují, když navštíví památník v Mauthausenu?
Cestou tam jsou to prostě klasičtí puberťáci. Povídají jeden přes druhého, ale když jedeme zpátky, tak je většinou ticho. Někteří mi později posílají, jak na ně návštěva památníku zapůsobila. Věřím, že tyhle exkurze a další akce, které organizujeme napomáhají tomu, aby byli ostražití a vnímali jakékoliv formy ohrožení demokracie. Žijeme bohudík v ideálním světě. To, co nás trápí, je z pohledu lidí, kteří žili za války, naprosto směšné.