Hrdým partnerem rubriky Kalendář hrdinů je společnost Česká zbrojovka  |
Jaroslav Antonín Sachl se narodil 9. června 1907 v Proboštově v Teplicích-Šanově. Vystudoval českou obchodní akademii v Teplicích a jeden semestr Vysoké školy obchodní v Praze. Vojenskou prezenční službu absolvoval v letech 1927 až 1929 u pěšího pluku 47 v Litoměřicích a Mladé Boleslavi. Poté pracoval jako bankovní úředník. Za mobilizace v září 1938 velel rotě ve II. praporu pěšího pluku 47. V době nacistické okupace byl zaměstnán ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu.
Díky svému zaměstnání mohl cestovat na Slovensko. Toho využil ve své odbojové činnosti a působil jako kurýr mezi Prahou a Bratislavou. Po vypuknutí Pražského povstání zorganizoval 5. května 1945 povstaleckou jednotku v síle roty, s níž zaujal postavení od Nových Strašnic podél železniční tratě k nádraží Malešice a dále na vrch Tábor nad Hrdlořezy.
Německé samohybné dělo Hetzer, zničené vlasovci 7. května 1945 na Jarově protitankovým dělem od velodromu na Třebešíně.
V následujících dnech vyšla najevo důležitost tohoto obranného postavení. Po Českobrodské silnici postupovala na Prahu od Východu bojová skupina generála Reimanna, složená z osmi samohybných děl Hetzer a přibližně šesti set mužů. V pondělí 7. května ráno tato bojová skupina dobyla Hrdlořezy a Malešice. Jednotka kapitána Sachla udržela malešické nádraží, Zborov a silnici z Malešic na Žižkov.
Po příchodu vlasovců a příjezdu obrněné jednotky škpt. Neubauera do tohoto prostoru zorganizoval kapitán Sachl společný protiútok a kolem poledne Němce z Malešic vytlačil. Vlasovci také protitankovým dělem od velodromu na Třebešíně zničili na Jarově německé samohybné dělo. Díky houževnaté obraně Malešic jednotkou kapitána Sachla mohl povstalecký rozhlasový vysílač na Třebešíně vysílat nepřetržitě po celou dobu povstání. Především tento úspěch měl na mysli generál Kutlvašr, když tolik oceňoval přínos Strašnických povstalců k obraně hlavního města.
Za svou účast v povstání obdržel kapitán pěchoty v záloze Jaroslav Sachl v roce 1946 československou medaili Za chrabrost před nepřítelem. Po roce 1948 se stal nepohodlným. Před hrozící deportací do tábora nucené práce odešel v květnu 1950 do exilu, kde se jeho stopa ztrácí. Datum ani místo úmrtí Jaroslava Sachla není známo.
