Zatímco dělat rozhovor s jeho otcem Vladimírem Benešem prostředním je pro novináře čirým potěšením, protože prvotřídní neurochirurg je pro média jako stvořený, jeho syn Vladimír Beneš nejmladší je sice už také vynikajícím neurochirurgem, ale z novinářů je spíš v rozpacích. Odpovídá co nejstručněji a viditelně se mu uleví, když „mučení“, hlavně fotografování, skončí.
  |
Otcovu vášeň pro brouky sice nezdědil, má ale ve své motolské přednostenské pracovně velké terárium s hadem Čendou, kterého se nám pokoušel představit jako „prudce jedovatého křížence mamby a kobry“. No, já bych to možná spolkla i s navijákem. Kolega fotograf ale řekl: „A není to spíš korálovka?“ Takže sice škrtič, ale pochovat si ji můžete.
Psal jste mi, že jste včera měl v programu „svízelnou“ operaci. O co šlo?
Desetileté dítě s nádorem v oblasti zadní jámy. S kolegou jsme ten nádor téměř celý vyndali. A teď čekáme, co nám řeknou z histologie. Pak se uvidí, co dál. Jestli budeme ještě něco doresekovávat (vyřezávat), nebo se na to jenom koukat.
