Milan Friedl se narodil 13. března 1931 v Brně a vystudoval herectví na pražské DAMU. Svůj profesní život zasvětil uměleckému přednesu, který spolu s hlasovou technikou přednášel řadu let na DAMU i na pražské konzervatoři, především však v Lyře Pragensis, sdružení pro hudbu, poezii a výtvarné umění.
Jako recitátor a moderátor hudebních pořadů soustavně spolupracoval s rozhlasem a televizí už od 50. let. Ve své době mělo jeho inteligentní a odborně zasvěcené vystupování, zejména v pořadech Hudba z respiria či při koncertech Pražského jara, značný divácký ohlas.
Nejvíce byla však osoba Milana Friedla spojována s Lyrou Pragensis. Byl jejím zakladatelem v roce 1967, poté dlouholetým předsedou umělecké rady a posléze i ředitelem a zakladatelem Nadace Lyra Pragensis, nyní Polyhymnia.
Za dvaačtyřicet let své existence si Lyra získala vyhraněné místo v kulturní společnosti, především snahou uvádět myšlenkově silná díla s nadčasovým přesahem v kvalitní interpretaci.
Útočiště za totality
Do záměrů Lyry kultivovat člověka 20. století spadalo i to, že se stala útočištěm mnoha umělců, kterým po sovětské okupaci v roce 1968 kladl minulý režim překážky. Například po zákazu Krejčova Divadla Za branou převzala podstatnou část jeho souboru. Tvůrčí zázemí Lyry budovali špičkoví umělci a osobnosti jako Karel Höger, Dana Medřická, Vlasta Fabiánová, Felix Le Breux, Marie Tomášová či Václav Voska, ale i Dagmar Sedláčková.
Herečka Marie Tomášová, která do Lyry Pragensis spolu s dalšími umělci přešla po zákazu Divadla za branou, dnes řekla, že na Friedla vzpomíná s velkou vděčností, neboť jim umožnil pracovat a vystupovat, i když kvůli tomu měl s představiteli tehdejšího režimu problémy.
"Zachoval se velmi statečně, protože Lyru Pragensis chtěli ze známých důvodů zlikvidovat, a to personální obsazení jim samozřejmě vadilo. A vadilo jim i to, co se tam dělalo, protože to samozřejmě nebylo nic, co by odpovídalo tehdejšímu režimu," uvedla Tomášová.
K činnosti Lyry,a také Milana Friedla jako hlavního dramaturga, neodmyslitelně patřily i grafické listy, či edice bibliofilií, kolibřích, výtvarně krásně vypravených knížek, v nichž našli cestu ke čtenářům William Shakespeare, Karel Čapek či Antoine Saint-Exupéry.
