Milan Kundera dokázal být na čas mluvčím generace vstupující na scénu na troskách druhé světové války a společně s ní prožít utopii komunismu i vystřízlivění z ní po „odhalení kultu osobnosti“.
Závěr jeho života provázely nejasnosti kolem údajného udavačství, ale i jeho vlastní snahy o selektivní výběr definitivních sebraných spisů u Gallimarda. Letos prvního dubna, v den jeho 94. narozenin, otevřela Moravská zemská knihovna v Kunderově rodném Brně jeho knihovnu.
 |
Nejen díky datu narození – na apríla 1929 – působil Kundera dojmem, jako kdyby nebyl jen jeden. Co má vlastně společného stalinský básník 40. a 50. let s esejistou Tragédie střední Evropy poloviny 80. let a prozaikem závěru téže dekády v Nesmrtelnosti?
Ironik lidské směšnosti. Francie si Kunderu sice přivlastnila, on sám se veřejnosti odcizil |
Každý má jako čtenář možnost soudit jen svého Kunderu. Ne, autor nemizí za dílem, jak si možná on sám tolik přál, naopak čtenář znovu objevuje v každém díle pouze rozporuplnost své vlastní duše.
