Když její táta brojil proti stěhování amerického byznysu do zahraničí, ukázalo se, že většinu hadříků z Ivančiných obchodů šijí čínské ručičky. Velkou nevoli vzbudilo i to, že Trumpova poradkyně Kellyanne Conwayová, která mistrně obhajuje neobhajitelné, v rámci jednoho interview zcela nepokrytě začala propagovat značku prezidentské dcerky, která se zapojila do prací v Bílém domě. Vysvětlení Ivanky ke konci podnikání je prosté. Věnuji se příliš práci pro otce, nemohu se věnovat své značce.
Pojďme si ale říct, že žádná velká škoda to není. Ne že by produkty se jménem „první dcery“ Spojených států nebyly vkusné, ale nápadu v nich bylo pomálu. Ostatně v minulosti čelila Ivančina značka nařčení od italského výrobce designových bot Aquazzura, že vykradla jejich patentované nápady.
Značka Ivanka Trump totiž nikdy nebyla a snad ani neměla tu ambici být skutečnou módní značkou ve smyslu, že ji vede kreativní návrhář. Byla jen klasickým merchandisovým produktem. Aneb za desítky, či spíše stovky dolarů prodávala sen, že se kupující přiblíží stylu celebrity jménem Ivanka. Kreativita, inovace, nápady, nedej bože nové trendy? Nula.
Ivančina značka chybět nebude. To, co prodávala ona, najdou zákazníci snadno jinde.
Není to nic neobvyklého, takových značek je celá řada a fungují. Zvlášť když si dobře uvědomí, v čem je jejich síla. A to v masách. Tyto brandy nemohou oslovit nejbohatší vrstvu ani tu těsně pod ní. Nepřinášejí nic víc než kopírování stylu tváře, která jim věnovala jméno. Je to v podstatě jen jiná forma toho, když třeba sportovní značka má svého „ambasadora“ v podobě velké sportovní hvězdy. Jen tady se hvězda rozhodne, že do toho půjde rovnou sama a nenechá se po čase vystřídat jiným, aktuálně úspěšnějším kolegou.
Ivanka si k tomu musela dospět. Zkoušela to zpočátku na luxusnějším trhu s vyššími cenovkami. Začínala třeba s drahými šperky, ale moc to nešlo, a tak diamanty vyměnila za lacinější třpyt. Když si přiznala, že sen býti jako ona, sní spíše méně majetní, začalo se celkem dařit.
Pak přišel otcův volební triumf a Ivančin styl se začal proměňovat. Sukně se prodloužily, obepnuté šaty lehce povolily, navíc nastal čas fashion diplomacie, tedy propagace nejen vlastní značky, ale amerických návrhářů obecně. Takže už Ivanka nemohla být ztělesněním své vlastní značky. A to pak přestává kouzlo celebritózních brandů fungovat.
Pravda, občas se někdo vymaní a dokáže i s celebritózní značkou prorazit a získat uznání. To je případ Victorie Beckhamové, která ovšem musela právě přestat přinášet jen to, co vypadalo jako vytažené z jejího vlastního šatníku. Módní svět jí vesměs tleská, teď ještě aby jí manžel nemusel pořád doplácet ztráty.
