Letos prodal rekordních 700 000 kusů svatomartinského – vína, které se distribuuje do obchodů přesně 11. listopadu a váže se k němu tradice svatomartinské husy. „Svátek svatého Martina se v supermarketech skvěle uchytil, řetězce vědí, že funguje, a proto ho podporují,“ říká Tomáš Šupa, majitel Vinařství Mutěnice a Neoklas Šardice, který kontroluje asi desetinu českého trhu s vínem.
Ročně prodá kolem 20 milionů litrů vína vlastní produkce či z dovozu. Lidovky.cz se Šupou hovořily o tom, že se nejen mění, jaké víno lidé kupují, ale také v jakých obalech. Krize a válka na Ukrajině způsobuje například nedostatek skla, roste naopak popularita petek a tzv. bag-in-boxů.
Lidovky.cz: Levná ovocná vína v obchodech v PET lahvích jsou nový segment a asi si budeme zvykat, že budou v regálech obchodů částečně nahrazovat tradiční moravská vína ve skle…
Moravské víno je dnes válcované ovocňákem. A také dovozovým vínem z Itálie, Španělska, Maďarska, které není špatné a je levnější než naše. Ale je pravda, že právě ovocné víno je opravdový hit poslední doby. Má levný obal, obyčejnou etiketu a především co nejnižší cenu. Cena, to je to, na co zákazníci dnes slyší.
Když to řeknu natvrdo, tak v segmentu obchodních řetězců platí: není podstatný design, není podstatné, zda je víno bio, dokonce nehrají velkou roli ani přívlastky. Tohle dnes lidi neřeší. Naším velkým hitem je dnes naopak velmi ekonomické třílitrové balení vína v bag-in-boxu. Takové produkty mají lidé rádi. Nejdou totiž dnes tak často do hospody, protože šetří, a tak si koupí třílitr a dají si to někde na grilovačce, na zahradě, na vodě, na výletě… Je to pro ně praktické. A levné.
Lidovky.cz: Takže moravské víno ustupuje levnému dovozu? Vaše závody ostatně kromě vlastní produkce také stáčejí toto dovozové víno…
Propad prodeje přívlastkových vín z Moravy je v supermarketech letos 70 procent. To je obrovské číslo. Zčásti ho nahradilo levnější, moravské zemské víno. Ale z větší části bohužel dovoz z Itálie, Maďarska, Španělska, kde mají silnou dotační politiku a kvůli tomu je tamní víno podstatně levnější než naše. Problém je ten, že český stát nenastavil podmínky subvencí tak, aby dorovnal subvenční politiku v zahraničí.
Tomáš Šupa
Lidovky.cz: Může se stát, že se ovocná vína, na které se dřív nahlíželo s pohrdáním, dostanou třeba i do dárkových balení?
Tak daleko ještě nejsme. Už letos se však do dárkových balení dává základní zemské víno. Populární je také italské frizzante, tedy levnější varianta prosseca neboli economy šampus, na regále k mání za 60–69 Kč.
Lidovky.cz: Vaším hitem je už několik let svařák. Ten se také hodí do období šetření…
Letos prodáme rekordní počet litrů, bude to přes milion litrů svařáku. Tedy uvidíme, zda se letos v zimě bude v Česku lyžovat. Protože jestli budou drahé energie a nebude dost sněhu, nebude se zasněžovat, a tak se nebude jezdit na hory… Nicméně celkově už je jasné, že Češi se naučili si kupovat svařák v litrovém či dvou až třílitrovém balení. Líbí se jim, že už si to nemusí sami míchat, prostě si to doma jen ohřejí. Do segmentu gastro, kde je o svařák kvůli tomu, že už je předpřipravený, také velký zájem, dodáváme desetilitrová balení. Svařák je již tradiční produkt. Ale není to v žádném případě lowcostová záležitost jen pro nízkopříjmovou skupinu obyvatelstva, pijí ho všichni.
Lidovky.cz: Blíží se svatý Martin a s ním máte spojenou akci svatomartinského vína. Jaké zde máte letos očekávání?
Už víme, že i v tomto produktu budeme mít letos rekord. Jako největší výrobce svatomartinského letos prodáme až 700 000 kusů. To svatomartinské víno je vlastně také levné, je to už zavedená tradice a supermarkety vědí, že to mezi lidmi funguje. Protože supermarkety nemají letos tolik jiných akcí na podporu vín a všude se hodně šetří, tak zavedený svátek, jako je svatomartinské, má ještě větší důležitost. Dokonce jsme letos museli z kapacitních důvodů řadu zakázek odmítnout.
Nicméně pro lidi je dnes trošku problém cena hus. Zdražily i o 100 procent a menu stojí obrovské peníze. Dříve bylo za 450 korun, teď je třeba za 600 korun, a to málokdo koupí. Čím se bude v gastronomii nahrazovat husa? Cena svatomartinského vína naopak zůstala stejná, takže zákazníci si k němu cestu jistě najdou.
Lidovky.cz: Pár dní před svatomartinským vínem se také do supermarketů zaváží mladé víno. To je prakticky stejný druh jako svatomartinské, které však ještě navíc splňuje kritéria dané Vinařským fondem. Jak se prodává letos toto mladé víno?
Naprosto skvěle. V některých řetězcích bylo během několika dnů vyprodané.
Lidovky.cz: A jak je na tom vaše celková roční produkce?
Obratově jsme na tom lépe než loni, počtem prodaných kusů také, ale prodáváme levnější víno, čili máme menší marži a tím menší zisk.
Tanky na víno v Mutěnicích pojmou 150 000 litrů vína.
Lidovky.cz: Jak do konzumace moravského vína promlouvá turistika? Turistická sezona byla jistě na Moravě dobrá…
Nechci být škarohlíd, ale s těmi turisty na Moravě to letos zase tak růžové nebylo. Když mluvím s majiteli penzionů, tak slyším, že kapacity nebyly naplněné a lidé utráceli mnohem méně. Ani v Mikulově a Lednici neměli plno, což je pro ně neobvyklé. Říkají mi z legrace: Když si u mě někdo někdo koupí karton vína, tak já se s ním fotím na Instagram!
Ono to bylo také tím, že Češi letos v létě hodně jeli do Chorvatska a jinam k moři. Možná si říkali, že jedou naposledy, že bude draho, a tak ať si ještě užijou. Každopádně léto na Moravě bylo turisticky mnohem slabší než v roce 2021 po covidu, kdy byly návštěvníků na Moravě mraky. Takže majitelé ubytovacích kapacit se i letos připravili na nápor, nakoupili nebo vyrobili hodně vína, jenže ouha – lidí přijelo méně a méně utráceli.
Lidovky.cz: A co velká vinobraní? Viděl jsem spoustu propagace a četl jsem, že účast návštěvníků ve Znojmě a jinde byla rekordní…
Ta velká vinobraní jsou sice veselé akce, ale je to o tom, že tam je nějaká kultura, koncerty, známí zpěváci a burčák stál sto korun litr. Takže tam se lidé, když to řeknu lidově, za dvě stovky vypnou, poslechnou si Lucku Bílou a jedou domů. To o nějakém vinařském trendu moc nevypovídá.
Lidovky.cz: A nebude zdražování podporovat černý obchod s alkoholem, domácí pálení slivovice a podobně?
Právě naopak, zdražování v podstatě likviduje černé pálení kořalky. Počítejte se mnou: vypálit kořalku stálo tak 100–120 korun litr, dnes stojí 220. Švestky stojí 12 kilo, na litr kořalky potřebujete 10 kilo. K tomu cukr, který zdražil z 25 na 50 korun. Celkem tedy zaplatíte jen na nákladech 340 korun. Dřív se přitom načerno prodávala kořalka litr za 250 korun. Takže kdo by to dělal? To by musel prodávat svou kořalku za 450 korun, aby na tom aspoň stovku vydělal. A to mu ještě hrozí několik let vězení.
