Mezi tuzemskými minipivovary stále přetrvává trend svrchně kvašených piv typů ALE, IPA nebo stout a bylo to znát i na víkendovém festivalu Slunce ve skle v Plzni, kde tvořily podle pořadatelů 60 procent nabízených značek. Tradiční české ležáky byly zastoupeny méně.
Horký máj, pivovarů ráj. Letošní pivní sezóna je rekordní i přes zákaz kouření |
Celkem 65 zúčastněných nejmenších výrobců, prakticky všech, kteří v domácím minipivovarnickém dvorku něco znamenají, a jejich 250 značek piv sice není rekord jedenáctileté přehlídky, ale i tak se jedná o největší ochutnávku svého druhu u nás. I co do pestrosti mělo během pátka a soboty na sedm tisíc návštěvníků z čeho vybírat.
Určitou raritou byla letos svrchně kvašená piva stylu lambic, jejichž kyselost kolem 3 ph z nich dělá pití pro nepočetnou skupinu vyznavačů, kteří se k takové chuti, pro snazší konzumaci leckdy upravenou ovocnou příchutí, musejí „propít“.
Kyseláč jen pro někoho
„Alkoholu mají lambiky zhruba jako český ležák, ale málo se chmelí a v sypání sladu mají významný podíl například nesladované pšenice,“ popsal tento styl nad sklenkou „kyseláče“ Framboise od plzeňského pivovaru Raven degustátor Tomáš Maier, který přednáší na České zemědělské univerzitě Praha ekonomiku pivovarnictví.
Kromě Ravena nabídly při Slunci ve skle kyselá piva také třeba pivovar Cobolis z pražského Ládví, sokolovský Permon nebo pražský Trilobit.
Minipivovary posedmé vytáhly na Hrad. Prezident opět chyběl |
Trvající oblibu svrchně kvašených piv anglosaského stylu, potvrzuje i srovnání s prvním ročníkem téhle přehlídky. Před 11 lety čepovalo 14 výrobců jen spodně kvašená piva, tedy ležáky.
Ležák je ležák
Podle sládka z druhého největšího plzeňského pivovaru Beer Factory Petra Krýsla trend svrchně kvašených, na výrobu jednodušších, ale chuťově výraznějších, piv stále trvá a trh se dál rozšiřuje o belgická a kyselá piva. „Svrchně kvašené pivo je hodně výrazné, voňavé, které dokáže zaujmout širokou škálu lidí, stejně jako je to trvale v Americe,“ soudí Krýsl.
Podle něj je ležák při výrobě nejtěžším stylem. „Spodní kvašení je o dost náročnější, protože dáváme vyniknout sladu a chmelu. A to musí být ve skvělé harmonii, aby to nebylo moc sladké, nebo naopak moc prokvašené, moc kvasnicové, nebo staré, nebo mladé. A vše se musí uvařit v takové čistotě, že z toho nesmí být nic cítit,“ říká Krýsl. Oproti tomu výroba svrchně kvašených piv je o polovinu kratší a zisky z nich jsou vyšší.
„ALE se tady vařil před staletími, tak proč by se nevařil dneska. Je to zvláštnost restauračních minipivovarů. Některým to zachraňuje to, že neumí vařit kloudný ležák. ALE je snazší disciplína,“ přidává se vydavatel Pivo, Beer & Ale Pavel Borowiec.
Na Slunci bodovali i nováčci
V Izraeli byl objeven nejstarší pivovar. Pivo se v něm vařilo už v době kamenné. |
Zpestřením letošního festivalu byl křest knihy České minipivovary od autora Ondřeje Stratilíka a došlo i na odborné posouzení piv.
Plzeň jako pramáti českého ležáku totiž inspirovala pořadatele Slunce ve skle k uspořádání odborné degustace, která nahradila dřívější hlasování návštěvníků. Degustátoři hodnotili přihlášené vzorky ležáků, nabízené současně ve stáncích minipivovarů.
Obří číši s gravírovanou jedničkou za nejlepší ležák festivalu si odnesl jeden z nováčků na trhu - Cobolis z pražského Ládví za svou světlou dvanáctku (dlužno dodat, že jejich desítka, která se však degustační soutěže neúčastnila, byla možná ještě lepší). Druhé místo v kategorii ležáků získal Pivovar Energon Nový Rybník z Obořiště u Dobříše za Baštýře 12 a třetí místo (a druhý nováček z oceněných) Plzeňský bandita z Plzně – Koterova za světlý ležák Beer opener 12.
„Ležáky na festivalu sice nepřevládají, ale jsme v Plzni, která dala základ všem ležákům, tak volba stylu k degustaci byla jasná,“ zdůvodňuje výběr soutěžní discipliny Petr Míč z pořádajícího Pivovaru Purkmistr – Pivovarského dvora Plzeň.
Je jisté, že současný počet minipivovarů v Česku, kolem 450, bude ještě několik let stoupat, i když řada z nich už svou činnost ukončila. Podle Pavla Borowiece je prostor pro nové restaurační pivovary, které všechnu výrobu prodají ve své hospodě, nekonečný. „Těch mohou být dva tisíce. Limitovaný prostor je pro ty, kteří chtějí prodávat pravidelně z hospody ven, nebo svoji hospodu nemají. Tam je konkurenční boj stále větší.,“ tvrdí Borowiec.
