Říká se, že Rotterdam je symbolem poválečného ekonomického zmrtvýchvstání Nizozemska. Byť se tu památek na předválečnou dobu zachovalo minimum, město se dokázalo proměnit v pulzující živou metropoli s jednou z největších univerzit v zemi, rozsáhlými parky a řadou muzeí.
Rotterdam leží v provincii zvané Jižní Holandsko, která je po staletí centrem země. Vinou Golfského proudu je oblast postižena častými dešti a větrem, takže deštníky a větrovky s sebou!
Kostky a Tužka
Po městě se lze snadno pohybovat nejen po svých, ale i díky přehlednému metru. Naší první zastávkou je Witte Huis (Bílý dům) – jedna z mála staveb, která přežila válečné nálety. Není bez zajímavosti, že se svou výškou 45 metrů byla po jistou dobu nejvyšší kancelářskou budovou v Evropě.
Antverpy: město diamantů i umění. Do Belgie lze zamířit za dobrým jídlem i nápoji |
Kousek vedle pak stojí červený most Willemsbrug. U stanice metra Blaak (dílo architekta H.C.H. Reijnderse) zase najdete Kijk-kubus neboli Kubuswoningen – 38 žlutých obytných budov (mezi nimi i hotel a obchody se suvenýry) ve tvaru kostek z dílny architekta Pieta Bloma.
Vytvořeny byly v letech 1978–1984 a suverénně patří mezi nejfotografovanější stavby ve městě. A nebyl to nikdo jiný než Blom, kdo nedaleko od veselého shluku krychlových domků postavil další netypickou (a opět obytnou) budovu – Het Potlood, takzvanou Tužku. Ta možná sice není tak atraktivní jako Kubus, ale za jeho střechami vykukuje statečně.
Je libo trochu romantiky? Po průchodu mezi krychlovými domky se naskýtá působivý pohled na starý přístav. A protože Rotterdamu se rovněž přezdívá Město vody, nenechte si ujít návštěvu námořního muzea. Slavná socha De verwoeste stad (Zničené město) od Ossipa Zadkina stojící u muzea je další připomínkou válečné tragédie.
Rotterdam
A když už jsme u vody, k nejnavštěvovanějším atrakcím se řadí také přístav moderní, jeden z nejvýznamnějších na světě. Rozprostírá se až k pobřeží Severního moře a je rozdělen do devíti částí. Každý rok zde zakotví přibližně 30 tisíc plavidel.
Pro kontejnerový přístav Europort, který se podél říčních břehů táhne v délce 37 kilometrů, pracuje více než 300 tisíc lidí a jeho celková přidaná hodnota přesahuje 23 bilionů eur. Ročně se zde „protočí“ miliony kontejnerů se zbožím z celého světa.
Hráz u řeky RotteV 10. století zde první přistěhovalci usazení ve vesnici u věčně se rozlévající řeky Rotte postavili hráz (nizozemsky „dam“). Tak vznikl i současný název města. Požár v roce 1563 zničil v prosperujícím sídle většinu honosných budov, jejich obyvatelé je ale rychle začali stavět znovu. Na konci 16. století bylo město slavné díky textilnímu průmyslu a tkaní koberců. Nový vodní průplav, nazvaný Nová vodní cesta, se datuje do roku 1872. V té době taky zažil Rotterdam největší rozkvět a počet jeho obyvatel vzrostl během pouhých dvaceti let z 90 000 na 425 000. Největší katastrofa na město dopadla 14. května 1940, kdy jej – včetně přístavu – téměř zničily nacistické bomby. Současné moderní podobě Rotterdamu se přezdívá Maashattan (Manhattan na řece Maas). |
Pokud bude počasí přát, stojí za to objednat si některý z výletů a přístav si prohlédnout z jiné perspektivy – přímo z vody, odkud je možné obdivovat také obří ocelovou konstrukci mostu Erasmusbrug.
Každé místo stojí za to vidět i z výšky. Vyhlídková věž Euromast stojí vedle městského parku a na její vrchol, z něhož se naskýtá pohled na celé město, přístav a za dobrého počasí i široké okolí, lze vyjet výtahem.
Staří mistři i moderní umělci
Koho moderní architektura příliš netáhne, může si vybrat z řady muzeí. Jedním z nejvýznamnějších je Museum Boijmans Van Beuningen, jež nese jméno dvou znalců umění, kteří městu darovali své soukromé sbírky.
Dnes se objekt pyšní jednou z nejkrásnějších kolekcí v Nizozemsku, a to především díky unikátnímu souboru starých mistrů. Šíře zdejších sbírek zahrnuje středověkou tvorbu Jana van Eycka, nechybí díla Rembrandta či Brueghela ani vzácné sklo.
V síni moderního umění zase visí práce Dalího či Magritta. A i zde lze obdivovat taky tvorbu současných umělců, využívajících například laserovou technologii.
Po vyčerpávající prohlídce stojí za to zakotvit v některé z četných restaurací. Doslova, neboť stojí, jak jinak, přímo u vody. Přeje-li počasí, lze se z venkovních zahrádek kochat výhledy na lodě.
Co ochutnat? Tradiční holandská kuchyně je ovlivněna venkovským stylem, je jednoduchá a sytá. Typické jídlo? Směs brambor, zeleniny a masa (hutspot, stamppot). Součástí místní kuchyně jsou také hutné polévky – hrachová, fazolová či rajčatová.
Z ryb a mořských plodů jsou nejvíc zastoupeni sledi, vynikající jsou ale i kousky ryb smažené v těstíčku, úhoři (uzenou pochoutku lze najít pod názvem gerookte paling), mořský jazyk, slávky, krevety či ústřice.
Na jídelních lístcích se běžně vyskytuje jehněčí, a pokud je rozpočet napjatý, nelze nic zkazit ani kornoutem chutných hranolků s tatarkou. Oblíbeným nápojem je mezi Nizozemci čaj z čerstvé máty s medem a tím alkoholickým – Čechu, div se – pivo.
Rotterdam
Ovšem co by to bylo za poznávání Nizozemska, kdyby chyběly větrné mlýny? Za výlet proto stojí i venkov. Jednou z nejbližších zastávek je Kinderdijk – městečko v jihovýchodní části rotterdamské aglomerace. Devatenáct tradičních větrných mlýnů z roku 1740 je dodnes funkčních a právem byly zapsány na seznam UNESCO.
Komu by se chtělo ještě trochu dál, může v deset kilometrů vzdáleném městečku Schiedam obdivovat hned pět nejvyšších mlýnů na světě. Nesou názvy Velryba, Svoboda, Sever, Tři chrpy, Velbloud a Nová palma, kde se nachází i expozice.
Zatímco většina mlýnů v Nizozemsku stojí na okraji měst a obcí, ty v Schiedamu najdeme přímo ve městě. Poblíž pak lze navštívit třeba taky Národní lihovarnické muzeum.
