Připočteme-li k tomu, že jedním z nejznámějších symbolů Antverp jsou diamanty a také že zde působil slavný malíř Peter Paul Rubens, není divu, že se zdejší uličky plní stovkami turistů i teď, mimo hlavní sezonu. K poznání hlavních zajímavostí přitom stačí prodloužený víkend.
Jak se tam dostat
|
Druhé největší město Belgie vzniklo na břehu řeky Šeldy na severu země již ve druhém století našeho letopočtu. Z původně malé osady vyrostlo v průběhu staletí vzkvétající centrum evropského textilního průmyslu a významný přístav. Ten lze obdivovat dodnes, a prvním zastavením tak může být třeba hrad Steen z 9. století, který býval pevností a je nejstarší budovou ve městě. Uvnitř se nachází turistické infocentrum s bezplatnou expozicí a menší vyhlídkou.
Mezi technické zajímavosti v okolí řeky patří Sint-Annatunnel – historický podchod, který spojuje oba břehy. Otevřen byl v roce 1933 a dřevěné eskalátory, které do něj a z něj ústí, byly při zahájení provozu jedinými svého druhu. Tunel slouží jak pro pěší, tak pro cyklisty, jimž město vychází vstříc v mnoha ohledech. Cyklostezky jsou zde tak přirozené jako chodníky – Belgie je stejně jako Nizozemsko přívětivě placatá.
Nedaleko hradu, cestou na hlavní náměstí Grote Markt, které se pyšní radnicí z roku 1565 a množstvím nádherných cechovních domů z 16. a 17. století, stojí gotická katedrála Sint Pauluskerk. Je z roku 1517, její úchvatný barokní portál zpodobňující poslední soud a věž pak z konce 17. století. Uvnitř lze obdivovat třeba pozoruhodnou sbírku obrazů.
Michelinské hvězdičky
Přilehlé náměstí Groenplaats nabízí především posezení v rozličných kavárnách a restauracích, kde lze ochutnat některé z mnoha tradičních belgických piv (existuje jich více než 500 druhů). Pro ty, kdo alkoholu neholdují, je k dispozici i výběr z chutných nealko piv. Reklamní poutače zde také lákají na mušle, wafle, zakoupit lze samozřejmě belgické pralinky.
Antverpy
|
Znalci výtečné belgické kuchyně si ale jistě nenechají ujít další lokální speciality, třeba carbonnades flamandes – kousky hovězího vařené v pivu, často třešňovém. Národním pokrmem je waterzooi – kuřecí nebo rybí maso ve vlastní šťávě, se smetanou, zeleninou a bílým vínem. Pokud na cestu nemáte nadlimitní rozpočet, při vstupu do restaurací se mějte na pozoru. Nejeden podnik se totiž může pochlubit michelinskou hvězdou – a ceny tomu odpovídají.
Protože Antverpy jsou i městem diamantů, nechybí ani muzeum věnované jejich výrobě. Čtvrť, která jej obklopuje, dělá tomuto nepsanému symbolu čest: své luxusní třpytivé zboží zde nabízí jeden klenotník vedle druhého. Není to nápad současnosti. Dříve se totiž diamantové obchody a směny děly v hostincích, což nebylo právě bezpečné, a tak tomuto účelu začala sloužit speciální místa. S diamanty se tak v Antverpách obchoduje již 700 let a stejně dlouhou tradici tady má i jejich zpracování.
Sedmička je ostatně pro místo významná i v jiném smyslu: říká se, že sedm z deseti diamantů, které míří na trh, má kořeny v Antverpách. Diamantový průmysl zde zaměstnává na 35 tisíc lidí a roční obrat tohoto podnikání se pohybuje kolem 23 miliard dolarů. Na Hoveniersstraat také stojí tři ze čtyř antverpských diamantových burz a sídlí tu tzv. Vysoká rada – hlavní světová autorita pro certifikaci drahých kamenů. Proslýchá se, že v trezorech v podzemí diamantové míle je uloženo přes 30 tun drahých kamenů.
Nedaleko stojí místní vlakové nádraží, které by návštěvníci města, ať už sem dorazí jakýmkoli dopravním prostředkem, rozhodně neměli vynechat. Budova v novorománském slohu s mramorovou, skleněnou a kamennou výzdobou a zdobným schodištěm připomíná spíše interiér některého z pražských paláců než vlakové nádraží. Kontrastem k této nádheře je zcela industriální příjezdová hala, v níž vlaky parkují v několika patrech nad sebou.
Hned vedle nádraží pak stojí zoologická zahrada z roku 1843 s více než šesti tisíci druhy zvířat.
Rubens a van Dyck
V 17. století se do Antvertp z Bruselu přestěhovalo hlavní centrum belgického umění. Zásluhu na tom neměl nikdo menší než Peter Paul Rubens (1577–1640), který zde žil a tvořil. Rubens patří k prvním vlámským umělcům, kteří se proslavili v celé Evropě i tehdejším Rusku. Působil jako dvorní malíř, byl výborným krajinářem a interpretem mytologie. Největší slávu si ovšem zajistil figurální malbou kyprých žen. Jeho dům město zakoupilo v dezolátním stavu těsně před vypuknutím druhé světové války a pod názvem Rubenshuis si jej dnes, po velké rekonstrukci, lze prohlédnout na náměstí Wapper.
Druhým antverpským umělcem, který se těšil světovému věhlasu, byl Rubensův žák Anthonis van Dyck (1599–1641). Slavnou trojici pak uzavírá umělec raného baroka Jacob Jordaens (1593–1698). Nejen jejich díla lze obdivovat v Koninklijk Museum voor Schone Kunsten, které uchovává největší a nejpůsobivější sbírku výtvarného umění v Antverpách. Stálá expozice sídlící v neoklasicistní budově z konce 19. století zahrnuje jak historickou, tak moderní tvorbu.
