Architekt popisuje, jak se hledalo místo pro Žižkovskou věž. Komunisté chtěli vysílačem osadit i Petřín

Magazín

Kateřina Tesařová a František Bartoněk

11. dubna 2022 5:00

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit

Architekt Václav Aulický o záludnostech stavby žižkovské věže, větrem ošlehaných miminkách Davida Černého a o tom, co má pražský vysílač společného s pařížským Centre Pompidou.

Žižkovská televizní věž stále vyvolává emoce. Tak jako každá dominantní stavba. Od slavnostního otevření 216 metrů vysokého vysílače – tedy nejvyšší stavby v Praze – uplynulo letos v únoru třicet let. „Vždy když je kulaté výročí, je o věž zájem. Potom to opadne a vrátí se to zase za pět deset let,“ říká architekt, v jehož portfoliu figuruje kromě žižkovského vysílače řada dalších technických a administrativních objektů, například (dnes už neexistující) vinohradský Transgas, Provozní budovy České televize na Kavčích horách či budova Anděl Media Centrum, kde sídlí i redakce Lidových novin.

16 fotografií

K rozhovoru o věži jsme se setkali – jak jinak – vysoko nad Prahou, v observatoři vysílače, odkud je výhled sto kilometrů na všechny strany. Také tu stojí maketa věže z roku 1984, na níž je ale mnoho věcí jinak, než jak je známe, například jezírko, ve kterém měla věž původně stát. Díky novému provozovateli se ale v posledních letech současná podoba věže začala maketě přibližovat. „Mé představy o věži konečně ožívají,“ říká architekt, který v březnu oslavil 78. narozeniny.

Kde byl hlavní televizní vysílač před postavením žižkovské věže?
Právě že nikde. Od roku třiapadesát fungovala jako provizorium petřínská rozhledna. A hledání nové lokality se neustále odsouvalo.