18. července 2011 7:00 Lidovky.cz > Relax > Věda

Boj s infarktem: očkování nebo antibiotika?

Léky - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Léky - ilustrační foto | foto: Shutterstock

Ochrání nás před nejrozšířenější smrtelnou nemocí antibiotika, nebo vakcína? Dočkáme se vakcíny proti infarktu, jedné z nejrozšířenějších smrtelných chorob?

Podezření, že příčinou některých druhů rakoviny jsou viry, mají lékaři již řadu let. Mnohem kontroverznější jsou ale relativně nové hypotézy, že jisté druhy zhoubného bujení (třeba na děložním čípku nebo játrech) vyvolávají bakterie.

Někteří odborníci zacházejí ještě dále: přisuzují bakteriím podíl i na Alzheimerově nemoci, revmatické artritidě, a dokonce i na schizofrenii.

Pomyslný peloton chorob, jejichž příčinou mohou být teoreticky mikroorganismy, vedou nemoci srdeční. Alespoň co do počtu obětí: umírá na ně totiž každoročně 60 procent všech nemocných.

Muž, který spolkl žaludeční vředy

"Antibiotika pro léčbu srdečních nemocí se již rýsují na obzoru," tvrdí profesor biologie Paul Ewald ve studii uveřejněné v Journal of the American Medical Association.

Podle autora hrozí pacientům s nemocným srdcem, kteří užívají některé druhy antibiotik, mnohem menší riziko, že znovu dostanou infarkt nebo ischemickou chorobu. Někteří vědci však o roli bakterií při vzniku těchto nemocí pochybují.

V srdečních cévách lidí, kteří prodělali infarkt, se vyskytuje mikroorganismus Chlamydia pneumoniae. Jeho přítomnost však lze podle odpůrců "bakteriální teorie" vysvětlit jako následek, nikoliv jako příčinu choroby. Kardiovaskulární systém pacientů je totiž oslaben a bacil jej snáze může napadnout.

Kardiovaskulární nemoci - ilustrační foto

Jak zmíněnou bakterii usvědčit, že je tím pravým pachatelem? Pouze tak, že ji "chytíme při činu". Nejpádnější důkaz by mohl přinést pokus, při němž by se nějaký dobrovolník příslušným mikroorganismem úmyslně nakazil a prokázal, že kvůli tomu onemocněl.

Podobný experiment již lékařská věda zaznamenala. Australský lékař Barry Marshall si povšiml, že žaludek pacientů s vředovou chorobou obsahuje bakterii Helicobacter pylori. Tehdy se odborníci domnívali, že žaludeční vředy patří mezi civilizační choroby, a předepisovali jen klid a změnu jídelníčku.

Marshall se rozhodl získat důkaz pokusem na vlastním zdravém těle -spolkl ampuli s bakteriemi. Po čase skutečně vředy dostal a odborná veřejnost destruktivní roli příslušného mikroorganismu uznala. Marshall získal za objev v roce 2005 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.

Antibiotika - nebezpečí nebo spása?

Je možné očekávat podobný názorový vývoj i v případě bacilu Chlamydia pneumoniae a srdečních chorob? Experiment, při kterém by si člověk nechal do těla vpravit dávku bakterií a čekal, jestli dostane infarkt, nejspíše nikdo neudělá.

Změnu vžitých představ však vyloučit nelze. Než se "bakteriální hypotéza" potvrdí, navrhuje Ewald uchýlit se k prozatímnímu řešení: preventivnímu užívání antibiotik.

"Lidé jsou vůči nim příliš opatrní," říká. Antibiotika podle něj nikomu neublíží, maximálně - pokud by teorie byla nesprávná - prostě jejich podávání nepřinese žádný efekt.

Antibiotika

"Je to velmi riskantní," volají ostatní vědci. Podle Siobhána O’Connora z amerického Centra pro kontrolu a prevenci infekčních chorob může masové podávání antibiotik urychlit vznik nových, mnohem odolnějších druhů bakterií. Proti nim by laboratoře hledaly zbraň jen s velkými obtížemi.

Situaci komplikuje fakt, že chlamydie jsou běžné mikroorganismy. "Přenáší se vzduchem a můžeme ji vdechnout prakticky kdekoliv. V populaci se s ní setkalo až 80 procent dospělých lidí," říká Hana Zákoucká, vedoucí Národní referenční laboratoře pro chlamydie Státního zdravotního ústavu v Praze.

Někdo se s tímto druhem mikroorganismu vyrovná bez problémů, u jiného vyvolává rýmu, bronchitidu nebo i zápal plic. "Pokud jde o pozdní následky onemocnění, bývá bakterie nejčastěji uváděna v souvislosti se vznikem astmatu. Některé studie uvádějí, že chlamydie mohou být příčinou kardiovaskulárních chorob, jiné výzkumy přímý vztah nevidí," dodává Zákoucká.

Infarkt - ilustrační foto

Proč někdo onemocní a jiný setkání s bakterií přežije bez úhony, odborníci zatím nevědí. Jisté však je, že pokud bychom chtěli preventivně nasadit antibiotika, museli bychom jimi léčit velmi mnoho lidí.

Podle Hany Zákoucké by to ale zdraví rozhodně neprospělo. Hrozí nejen vznik nových odolnějších bakterií, ale trvalé užívání antibiotik může také změnit střevní mikroflóru v náš neprospěch a oslabit lokální imunitu sliznic, které fungují jako hlídky proti infekčním vetřelcům.

Útočník s natrženou pláštěnkou

Výzkum kanadských odborníků, zveřejněný před časem v Science, naznačuje, že bacil neútočí přímo na srdce, ale vyprovokuje tento orgán k sebevraždě. Umí totiž proniknout do imunitního systému tak, že jej bílé krvinky považují za spojence.

"Bakterie zamaskuje svůj povrch bílkovinou podobnou látkám v těle hostitele a pod touto ,pláštěnkou‘ se snaží vetřít mezi šiky obránců," uvedl Josef M. Penninger, vedoucí týmu z Onkologického institutu v Ontariu.

Někteří vetřelci se převléknou tak dokonale, že je imunitní systém pokládá za příslušníky vlastních řad. Jiní neskrývají, že jsou útočníky - mají pláštěnky záměrně natržené, a proto je organismus správně považuje za agresora a vytváří protilátky.

Mezitím však "pátá kolona" v řadách bílých krvinek zmate obranný systém a přiměje jej k tomu, aby protilátky přestaly likvidovat útočníky a zaměřily se proti buňkám srdce.

I kdyby se potvrdila přímá souvislost mezi bakteriemi a srdečními chorobami, většina vědců pochybuje, že prevenci infarktu jednoduše obstará nějaká "zázračná" pilulka.

"Není jisté, že antibiotika zaberou u všech lidí," poznamenává Penninger. Velmi skeptický je k tomuto záměru profesor Petr Widimský, předseda České kardiologické společnosti. "Souvislost mezi Chlamydií pneumoniae a infarktem nebyla prokázána," zdůrazňuje.

Srdce

Nepřímé důkazy o příznivém vlivu antibiotik na kardiovaskulární onemocnění nicméně existují. Objevily se například ve studii uveřejněné v časopisu The Lancet. Badatelé podávali lidem, kteří prodělali infarkt, nejen klasické léky, ale také antibiotika.

Kontrolní skupina pacientů pak místo antibiotik dostávala placebo. Na opakovaný infarkt zemřelo ve skupině, jejíž členové brali placebo, 2,2 procenta lidí. Z pacientů, kteří dostávali antibiotika, nezemřel nikdo.

Vývoj vakcíny na infarkt bude podle Zákoucké obtížný, protože Chlamydia pneumoniae se vyskytuje v mnoha podtypech. Ale virus chřipky je také velmi proměnlivý a nakonec proti němu vědci dokázali vakcínu vyvinout.

Najdete na Lidovky.cz