26. března 2019 12:18 Lidovky.cz > Relax > Věda

Smrt milionů domorodých Američanů po příchodu Evropanů způsobila ochlazení planety, tvrdí studie

Pestré populace Indiánů, jak je v 19. století namaloval Gustav Mützel. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pestré populace Indiánů, jak je v 19. století namaloval Gustav Mützel. | foto: archivČeská pozice

NEW YORK Poté, co Kryštof Kolumbus dorazil roku 1492 do Ameriky, zemřelo podle nové studie 90 % místní domorodé populace. Smrt téměř 55 milionů lidí způsobilo násilí ze strany Evropanů, ale také různé nemoci, které kolonizátoři na nově objevený kontinent přivezli – například neštovice, spalničky či chřipka. Studie také ukazuje, že tento výrazný pokles populace následovalo ochlazení klimatu.

Před Kolumbovým příjezdem žilo v Americe více než 60 milionů lidí. O století později počet domorodých obyvatel klesl na téměř 6 milionů. S Evropany dorazila nejen válka a hladomor, ale také nemoci, které zdecimovaly místní populaci. Nová studie zveřejněná ve vědeckém magazínu Quarternary Science Reviews odhaluje, že pokles populace byl tehdy natolik výrazný, že způsobil tzv. „malou dobu ledovou“ - období globálního ochlazování od šestnáctého do poloviny devatenáctého století.

Podle vědců z londýnské University College zůstalo po výrazném poklesu populace mnoho opuštěné zemědělské půdy. Na nespravované půdě začaly růst stromy a rostliny, které absorbovaly větší množství oxidu uhličitého a ukládaly jej do země. Z atmosféry tak začaly mizet skleníkové plyny, což vedlo k průměrnému snížení teploty o 0,15 stupňů Celsia.

Klimatická změna přišla před fosilními palivy

Experti obvykle považují za počátek člověkem způsobené klimatické změny průmyslovou revoluci. Podle nových poznatků se ale počátek klimatických změn datuje o 250 let dříve. „Lidé měnili klima již předtím, než začali spalovat fosilní paliva,“ řekl autor studie Alexander Koch serveru Business Insider. „Spalování fosilních paliv následně situaci jen vyhrotilo.“

Vědci dlouho nedokázali přesně definovat počet obětí kolonizace v Severní, Střední a Jižní Americe. Údaje o tom, kolik lidí zde žilo před rokem 1492, totiž neexistovaly. Pro odhad počtu obyvatel výzkumníci obvykle využívají kombinaci přímého svědectví Evropanů a záznamů o daních vybíraných kolonizátory. Žádná z těchto metod ovšem není přesná. U první z nich hrozí přehánění, jelikož raní kolonizátoři chtěli před evropskými mecenáši prezentovat bohatství nově objeveného kontinentu. V druhém případě zase mohou být čísla nižší, protože se první poplatky začaly vybírat až po značném počátečním úbytku obyvatelstva.

Nová studie proto přišla s jinou metodou. Vědci rozdělili Severní a Jižní Ameriku do 119 regionů a prošli všechny publikované odhady původní populace v každém z nich. Poté došli k názoru, že před prvním kontaktem s Evropany žilo v Americe 60,5 milionu lidí.

Zahynulo 10 % světové populace

Poté, co Koch a jeho kolegové srovnali získaná data, došli k závěru, že mezi lety 1492 a 1600 zahynulo 90 % domorodého amerického obyvatelstva, zhruba 55 milionů lidí. Toto číslo představovalo asi 10 % celkové světové populace – tedy větší podíl, než je v současné době součet všech obyvatel New Yorku, Londýna, Paříže, Tokia a Pekingu.

S použitím těchto údajů a odhadem, kolik půdy zhruba připadalo na člověka, došli autoři k závěru, že domorodé obyvatelstvo obhospodařovalo před příchodem Evropanů asi 62 milionů hektarů půdy. S poklesem obyvatelstva se toto číslo do roku 1600 také zmenšilo o zhruba 90 % na 6 milionů hektarů. Postupem času začaly na dříve zemědělské půdě růst stromy a rostliny, které z atmosféry absorbovaly větší množství oxidu uhličitého.

Oxid uhličitý uchovává teplo v atmosféře planety, stromy a rostliny jej ovšem přijímají v rámci fotosyntézy. Když tedy byla dříve zemědělská půda v Severní a Jižní Americe znovu zalesněna, množství oxidu uhličitého v atmosféře pokleslo. To dokazuje i zvětšení antarktických ledovců, k němuž došlo během takzvané „malé doby ledové“ na konci šestnáctého a během sedmnáctého století.

Ne všichni vědci s výzkumem souhlasí

Ne všichni vědci ovšem s Kochovými závěry souhlasí. „Výzkumníci tento případ pravděpodobně přeceňují,“ myslí si Joerg Schaefer ze zemské observatoře Lamont-Doherty při Kolumbijské univerzitě. „Jsem si naprosto jistý, že tato studie nevysvětluje příčinu úbytku oxidu uhličitého a změnu teploty v tomto období.“

Podle Kocha mohl být úbytek oxidu uhličitého způsoben i jinými přírodními faktory, například sopečnými erupcemi či změnami solární aktivity. S kolegy ovšem došel k závěru, že zhruba 50 % úbytku oxidu uhličitého v atmosféře skutečně zapříčinil pokles americké populace. „K vysvětlení tohoto jevu jsou tedy třeba přírodní i lidské síly,“ říká vědec. Tyto poznatky podle něj dokazují, že lidstvo podceňuje délku doby, kdy jeho aktivita ovlivňuje klima na Zemi.

Autoři studie ovšem také upozorňují na to, že pokud by k podobnému zalesnění došlo dnes, současnou úroveň globálního oteplování by to nezmírnilo. Pokles oxidu uhličitého v atmosféře, k němuž došlo v 17. století, by podle Kocha narovnal pouhé tři roky emisí z fosilních paliv.