Dokázali to vědci z McGillovy univerzity v kanadském Montrealu, uvádí agentura DPA.
Výzkumníci vstřikovali myším různá množství látky budící bolest a pozorovali, že tito hlodavci reagovali silněji, když bolestmi trpěla i myš, kterou znali. Naproti tomu se jich nedotýkala bolest myši, která s nimi minimálně jeden týden nežila.
Schopnost myší vcítit se do druhého jde podle názoru kanadských badatelů skutečně daleko. Myš, která dostala vyšší dávku látky vyvolávající bolest, vykazovala menší známky utrpení v případě, že její družce vědci vstříkli méně nepříjemné látky.
Podle Franse de Waala, který se na univerzitě Emory v americké Atlantě zabývá chováním lidoopů, ale reakce myší neznamenají skutečnou schopnost soucitu. Nicméně připouští, že myši jsou navzájem vůči sobě citlivé a mají určitou schopnost vnímat bolest těch jedinců stejného druhu, s nimiž žijí.
Výzkumníci vstřikovali myším různá množství látky budící bolest a pozorovali, že tito hlodavci reagovali silněji, když bolestmi trpěla i myš, kterou znali. Naproti tomu se jich nedotýkala bolest myši, která s nimi minimálně jeden týden nežila.
Schopnost myší vcítit se do druhého jde podle názoru kanadských badatelů skutečně daleko. Myš, která dostala vyšší dávku látky vyvolávající bolest, vykazovala menší známky utrpení v případě, že její družce vědci vstříkli méně nepříjemné látky.
Podle Franse de Waala, který se na univerzitě Emory v americké Atlantě zabývá chováním lidoopů, ale reakce myší neznamenají skutečnou schopnost soucitu. Nicméně připouští, že myši jsou navzájem vůči sobě citlivé a mají určitou schopnost vnímat bolest těch jedinců stejného druhu, s nimiž žijí.
