29. prosince 2010 9:26 Lidovky.cz > Relax > Věda

Kůže se v laboratoři proměnila v neurony a také v krev

Krev, injekční stříkačka (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Krev, injekční stříkačka (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Dalo by se říci, že si vědci letos zahráli na čaroděje – jako mávnutím kouzelného proutku se obyčejné kožní buňky staly zcela jinou tkání. V únoru ohlásil americký tým jejich proměnu v neurony, v listopadu pak Kanaďané v bílé a červené krvinky i v krevní destičky.

Neurony z laboratoře usnadní výzkum mnoha onemocnění mozku a otevírají tak cestu k jejich léčbě. Krev zase pomůže uzdravit nemocné s leukémií, a to hlavně v případě, kdy se pro pacienta nepodařilo najít vhodného dárce kostní dřeně.

Proměna kůže přímo v požadovanou tkáň znamená přelom. Dosud se totiž vždycky muselo "cestovat s přestupem" – přes kmenové buňky. Nebo využívat dokonce kmenové buňky původem z embryí.

Přestože se embryonální kmenové buňky pěstují v liniích, k jejichž založení postačí třeba jen jediné embryo, protestují proti jejich používání především některé církve. Hrozí také, že imunitní systém pacienta takové buňky odmítne.

Kromě toho lze využít tzv. indukované pluripotentní kmenové buňky. K jejich vytvoření postačí kousek kůže pacienta. Kožní buňky se genetickou manipulací (vložením zhruba čtyř genů) upraví tak, aby vznikla jakási kmenová buňka bez specializace. Tu lze následně přeškolit na potřebný buněčný typ. Jenže zatím při tom hrozí nádorové bujení.

Uděláme cokoliv
Přímá proměna tak šetří jeden mezikrok a vede rychleji k cíli. Tým vedený Mariem Wernigem ze Stanfordovy univerzity v kalifornském Palo Alto vytipoval devatenáct genů, které mohou mít vliv na základní funkce neuronů.

Vědci je vnesli do myších kožních buněk a pak už jen čekali, až dojde k proměně. Později výzkumníci sadu potřebných genů zredukovali na tři.

Další objevy a události roku 2010 ve vědě

Tým Mickieho Bhatiy z McMasterovy univerzity v kanadském Hamiltonu tak už mohl vyrazit po prošlapané cestě. Postačil mu ovšem jediný gen. Pomocí neškodného viru ho badatelé vnesli do kožních buněk.

Pak vše umístili do "koktejlu" proteinů stimulujících imunitní systém. Podařilo se jim vypěstovat bílé a červené krvinky i krevní destičky. Experiment navíc fungoval se vzorky kožních buněk lidí různého věku.

Rok 2010 v obrazech

"Pomalu začínám mít dojem, že jde udělat cokoliv z čehokoliv," podotkl k práci svých kolegů Ian Wilmut z univerzity ve skotském Edinburgu, který se sice na nových výzkumech nepodílel, ale má na svém kontě naklonování ovce Dolly.

Najdete na Lidovky.cz