Lokty plné neviditelného života

Lidské tělo se skládá z desítek bilionů buněk. Mikroorganismů, které obývají povrch i nitro našeho organismu, je desetkrát víc. Nejsou to jen pasivní nájemníci nebo nebezpeční vetřelci. Mnohé mikroorganismy nám prospívají.

Podílejí se na rozvoji imunitní obrany nebo nám pomáhají trávit potravu. Bez mikrobů by byl náš život o poznání těžší. A některé choroby mohou mít příčinu v tom, že se naši mikrobiální spojenci nechovají tak, jak bychom potřebovali. Buď se vytratí, nebo se přestěhují tam, kam nepatří.

Všechny své mikrobiální podnájemníky stále ještě neznáme. Proto americký Národní ústav pro zdraví investoval 115 milionů dolarů do pětiletého projektu, v němž genetici provedou inventuru bakterií osidlujících lidskou kůži. První výsledky projektu právě zveřejnil přední vědecký časopis Genome Research. Mnohé jsou pro vědce obrovským překvapením.

Tým vedený Julií Segreovou z Národního výzkumného centra pro lidský genom v americké Bethesdě prozkoumal bakterie žijící na lokti několika dobrovolníků. Volba tohoto místa není náhodná.
Řada lidí trpících ekzémy má těžce postiženy právě lokty. Vědci sbírali bakterie z povrchu kůže i z jejích spodních vrstev. K jejich identifikaci využívali analýzy genů, podle kterých si všechny živé organismy vyrábějí jednu ze základních součástí mašinerie pro životně důležitou syntézu bílkovin. Gen 16S rRNA díky tomu slouží jako „čárkový kód“ pro bezpečnou identifikaci pozemských forem života.

První překvapení přineslo zjištění, že v hlubších vrstvách kůže mikrobů neubývá, ale naopak přibývá. Na centimetru čtverečním povrchu kůže lokte hostíme v průměru 10 tisíc bakterií. Pod kůží se jich na stejné ploše tísní zhruba milion.

Celkem odhalili vědci na kůži lokte 113 různých bakterií. Více než 90 procent veškeré bakteriální osádky ale připadá na pouhou desítku druhů. Bezmála dvě třetiny mikrobů z kůže loktu náleží k rodu Pseudomonas. Každá pátá bakterie patří k rodu Janthinobacterium.

Obě bakterie vědci dobře znají z půdy a vody. Nikdo ale nečekal, že se tak hojně vyskytují na kůži zcela zdravých lidí. Jednotliví dobrovolníci se ve spektru svých mikrobiálních nájemníků lišili. Na druhé straně však všichni sdíleli několik základních druhů bakterií.
Následovat by měla inventura mikrobů na dalších dvaceti částech lidského těla. Jsou mezi nimi například místa za uchem nebo v podpažní jamce.

Každá vybraná „lokalita“ má své zvláštnosti. Liší se například kyselostí, produkcí kožního mazu nebo vlhkostí. To všechno bude mít zřejmě velký vliv na druhové složení a početnost bakterií. Už teď je jasné, že některá místa, například kůže mezi prsty na nohou, jsou bakteriální pouště. Jiná, třeba nosní dutina nebo pupík, bakteriálním životem jen kypí.

Vědci doufají, že se jim podaří odhalit zákonitosti, jimiž se řídí osídlení kůže u zdravých lidí, a pak se budou snažit postihnout změny v bakteriální osádce kůže, jež vyvolávají různá dermatologická onemocnění, například ekzémy nebo akné.

„Když budeme vědět, jak má vypadat zdravá kožní mikroflóra, mohlo by k léčbě kožních chorob významně napomoci osazení kůže pacienta těmi správnými mikroby,“ řekl v komentáři pro vědecký časopis Science americký dermatolog Kevin Cooper z Case Western Reserve University v Clevelandu.