Neděle 19. ledna 2020svátek má Doubravka -1 °C sněhové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Nakolik geny opravdu předurčují, jací jsme? Slabiny a přednosti máme vepsané do DNA

geny - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy geny - ilustrační foto | foto: Shutterstock

Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek, radí lidová moudrost. Zdaleka ne všichni se podle ní řídí a výjimkou nejsou ani chorobní liknavci. Nedávný výzkum německých genetiků odhalil silnější sklony k odkládání povinností čili k prokrastinaci u lidí, v jejichž genu TH došlo ke změně jednoho písmene genetického kódu.

Tento gen se podílí na produkci látek zodpovědných za přenosy nervových vzruchů v mozku. Prokrastinační varianta genu TH pracuje na vyšší výkon – a mozek jejích majitelů se díky tomu nachází trvale ve stavu vyššího uspokojení. Těmto lidem nepřináší dokončení práce výrazné zlepšení nálady, a s plněním povinností proto nespěchají.

Každý člověk má slabiny i přednosti své osobnosti zčásti vepsané do dvojité šroubovice DNA. Nositelé varianty TaqA1 genu DRD2 bývají o něco extrovertnější než vlastníci jiných forem tohoto genu. Genetici odhalili i varianty genů, které se promítají do sklonů k alkoholismu, žárlivosti nebo k liberálním politickým názorům. Některé varianty genu AVPR1a jsou spojovány s nezištností. Za „živnostnický gen“ lze označit jednu z variant genu DRD3, protože ji častěji dědí podnikaví lidé.

Dědičnost promlouvá i do náchylnosti k podvádění. Lidé, kteří zdědili aspoň po jednom z rodičů delší variantu genu DRD4, mají o polovinu víc známostí na jednu noc než jejich vrstevníci s kratší variantou. Gen nevěry, jak se někdy dlouhému genu DRD4 přezdívá, ovlivňuje práci nervových obvodů v mozku a posiluje nutkání k aktivitám, jež s sebou nesou vzrušení. Někdo zahání hlad po dráždivých zážitcích milostnými avantýrami, jiný hazardem. Genetici však varují před paušalizací. Každý vlastník dlouhého genu DRD4 není donchuán či gambler. A naopak nevěrníci a lidé závislí na hazardu se rekrutují i z lidí se „spořádanou“ krátkou variantou.

Souhra armády slabých genů

Řada lidských vlastností má velmi slabé genetické pozadí. Například sklon k samotářství je podmíněn dědičností jen ze čtyř procent, z 96 procent ho určují životní podmínky včetně výchovy, vlivu školy nebo bydliště. Pokud mají lidské vlastnosti solidnější dědičný základ, pak se do nich obvykle promítají slabé efekty velkého počtu genů. Proto genetici neradi slyší, když se hovoří o genu pro ten či onen rys osobnosti. Jednotlivé geny ovlivňují naše vlastnosti jen nepatrně a často jejich podíl nepřesáhne jedno procento.

I „rozptýlené“ dědičné dispozice založené na vlivu mnoha „slabých“ genů umí moderní genetika odhalit. Islandští vědci identifikovali v DNA osmatřicet úseků ovlivňujících věk, kdy mají lidé první pohlavní styk. Finští genetici popsali varianty 128 úseků DNA, jejichž změny zvyšují náchylnost k riskantnímu chování včetně sklonu k hazardním investicím. Genetické pozadí úspěšnosti při studiu tvoří varianty přinejmenším 1200 úseků dědičné informace. Není jasné, jestli tyto „školní“ varianty genů posilují inteligenci, nebo se podílejí na silné vůli a ochotě překonávat překážky. Genetické dispozice přispívají k úspěšnosti studentů ze 12 procent. To už není zanedbatelný vliv, stejně silně působí rodinné zázemí.

Málokdo zdědil všechny „slabé“ geny v pozitivně působících variantách. Některé zděděné varianty genů nám pomáhají, jiné naopak komplikují život. Výsledný efekt působení mnoha „slabých“ genů na danou vlastnost vyjadřují genetici v tzv. polygenním skóre. Ani to však neskýtá u konkrétního člověka stoprocentní vodítko pro odhad jeho vlastností a schopností. Platí tu totéž, co pro varianty jednotlivých genů. Nelze vyloučit, že člověk s vysokým polygenním skóre pro úspěšné studium stěží vychodí základní školu – a člověk s nízkým polygenním skóre zas vystuduje s červeným diplomem.

Geny a brexit

Polygenní skóre vypovídá víc o celé populaci než o jednotlivcích. Nedávná britská studie odhalila v hornických oblastech Anglie nápadně nízký výskyt variant genů předurčujících člověka k úspěchům ve škole. Vědci to vysvětlují tak, že nadání pro studium usnadnilo lidem odchod z chudého prostředí do měst. Dnes už se ve většině těchto lokalit uhlí netěží, ale dědictví minulosti je tu v dědičné informaci obyvatel stále patrné. Vzácnější výskyt variant genů přispívajících k úspěšnému studiu se v těchto regionech pojí s volební preferencí extremistických stran. Většina těchto voličů také hlasovala pro vystoupení Británie z EU. O výsledku referenda však samozřejmě nerozhodovaly jen geny voličů.

Představa, že máme svůj osud předem napsaný v genech, je od základu mylná. Školy se proto nebudou při výběru nadaných žáků řídit výsledky genetických testů, ale použijí k tomu osvědčený systém přijímacích zkoušek. Investorské firmy nebudou při přijímání nových burzovních makléřů spoléhat na to, že jim genetické testy odhalí nezodpovědného hazardéra schopného prodělat astronomické sumy riskantními spekulacemi. A seznamovací agentury nebudou výběr ideálních párů zakládat na tom, že partner s genem pro nevěru najde větší pochopení u protějšku s nízkým dědičným sklonem k žárlivosti.
Firmy zabývající se komerčními genetickými testy přesto zavětřily a nabízejí klientům analýzy zaměřené na varianty genů stojících v pozadí nejrůznějších vlastností a osobnostních rysů. Údaje, které zákazníci za své peníze dostanou, však nemají valnou cenu. Šance, že právě oni představují výjimku popírající obecný trend, je nepříjemně vysoká.

Dědičnost „velké pětky“ lidské osobnosti

  • Psychologové charakterizují osobnost člověka pěti základními rysy. Všechny mají poměrně výrazný dědičný základ. 
  • Přístupnost novým zkušenostem, která se projevuje zvědavostí a vynalézavostí, je podle genetiků dědičná z 61 procent. 
  • Extraverze, jejímž protikladem je zdrženlivost, se dědí z 53 procent. 
  • Svědomitost je ovlivněna geny ze 44 procent. 
  • Přívětivost, přátelskost a soucit se opírají o dědičné vlohy z 41 procent – stejně jako citová vyrovnanost. 
  • Geny, které stojí v pozadí dědičnosti jednotlivých rysů lidské osobnosti, zůstávají z valné části neodhaleny. Pokud se podaří identifikovat některé geny ovlivňující osobnost, jedná se často o ty přispívající ke vzniku některých psychických poruch a chorob. 
  • Například geny předurčující člověka k extrovertnímu chování ovlivňují náchylnost k hyperaktivitě a poruchám pozornosti
  • Přístupnost k novým zkušenostem zase podmiňují některé z genů zvyšujících u lidí riziko propuknutí schizofrenie. Tím se například vysvětluje, proč jsou lidé s poruchami pozornosti a hyperaktivitou spíše introverti či proč jsou schizofrenici méně otevření novým zkušenostem.

Premium

TEST: Vyplatí se benzin, hybrid, nebo diesel? Spočítali jsme to

Redakční srovnávací test dieselu, benzinového auta a hybridu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Auto máte vybrané, co mu ale dát pod kapotu, aby vás provoz vyšel co nejlevněji – klasický benzin, úsporný diesel, nebo...

Premium

Ležela u nohou vraha, čekala smrt a modlila se. Přežila, ale trpí

Ekaterina Garbova - střelba ve Fakultní nemocnici v Ostravě Porubě | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Ekaterina Garbova přežila. Vrahovy výstřely ji naštěstí minuly. Odnesla si však zranění z toho, jak po ní lidé v panice...

Premium

Pozor na ně. Vztahové chyby žen, kvůli kterým od nich muži utíkají

Ztracená důvěra ženy může znamenat konec vztahu. Záleží, jak se k dané věci... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vidět chyby na druhých je snadné. Mnohdy však postrádáme sebereflexi. Schopnost přemýšlet o sobě a vlastním jednání....