27. listopadu 2018 5:23 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Jak žít až do sta let? Pomůže zdravý způsob života a dobré geny

Kvůli zvyšující se průměrné délce života hrozí stárnutí populace. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kvůli zvyšující se průměrné délce života hrozí stárnutí populace. | foto: Shutterstock

V Česku přibývá stoletých obyvatel – žije jich u nás přes pět set. Zařadíme se jednou mezi ně?

Asi jste tenhle bonmot už taky slyšeli: „Nepil, nekouřil a dožil se devadesáti – a ten, kdo pil a kouřil, taky.“ Protože takhle se – velmi zjednodušeně, samozřejmě – dá shrnout povědomí o tom, jak dosáhnout dlouhověkosti. 

Ve skutečnosti to je složitější a rozhodně to není jen věcí štěstí, i když náhoda v tom taky hraje roli. Vědci mají jasno v tom, že déle bude žít nejspíše ten, kdo povede zdravý život a bude ho mít podložený dobrými geny. Přičemž mantrou by neměla být samotná délka života, ale spíš to, jakou má podobu.

Méně dřiny, více jídla

Příběhy dlouhověkých pastevců odkudsi z náhorních plošin Kazachstánu jsou působivé. Ale jejich rady týkající se života v drsné přírodě a střídmého jídelníčku, v němž hraje prim kobylí mléko, jsou ve střední Evropě vcelku k ničemu. Podobně jako rady z dlouhověkého Japonska, kde zase rozhoduje jiný životní styl, vynikající zdravotní péče a tamní lehounká a tak odlišná kuchyně. 

Avšak také v Česku stoupá počet dlouhověkých. Stoletých lidí přibývá i v Česku, žije jich u nás přes pět set. S nimi samozřejmě stoupá i počet žen a mužů, kteří vědí, jaké je to být na Zemi osmdesát či devadesát let. Vděčíme za to vymýcení mnoha infekcí, odstranění těžké dřiny, lepší stravě a samozřejmě i moderní medicíně. Na druhé straně, příliš mnoho jídla a pití nám život spolehlivě zkracuje. 

Pro představu, myš normálně žije něco málo přes dva roky. Vědci zjistili, že když jí dávali jen čtvrtinu obvyklých porcí, dotáhla to na skoro dvojnásobek. Méně jídla totiž mimo jiné snižuje výskyt nádorů a tvorbu oxidů, které urychlují stárnutí buněk. 

Z toho samozřejmě nevyplývá rada, že bychom měli žít někde při hranici podvýživy (a to i kdybychom dodržovali vyváženou skladbu stravy, takže bychom se vyhnuli osudu obyvatel nejchudších zemí závislých na špatném jídle). Spíše nám to naznačuje, že přejídání pro nás není tím pravým.

Pět roků navíc

Vývoj naděje dožití mužů i žen v Česku dokládá, že průměrná délka života obyvatel Česka roste. Tento trend, odrážející snižování úrovně úmrtnosti, je zvláště patrný od počátku devadesátých let 20. století. Údaje Českého statistického úřadu to ukazují jasně: za dvě desetiletí, mezi roky 1996 a 2016, vzrostla naděje dožití při narození u mužů o 5,8 roku a u žen o 4,8 roku. 

Mezi lety 1966 a 1986, tedy také za stejně dlouhých dvacet let, se přitom zvýšila u mužů pouze o 0,2 a u žen o 0,9 roku. Výsledky úmrtnostních tabulek za poslední zpracovaný rok 2016 předpovídají, že muži narození v tomto roce budou v průměru žít 76,2 roku a ženy 82,1 roku. 

Ovšem ne všude se žije stejně dobře a stejně dlouho. Nejkratší věk podle statistiky čeká ty, kdo se rodí v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji, naopak nejdéle žijí muži a ženy v Praze. 

Co o tom rozhoduje: podle statistiků má na délku života vliv čisté prostředí, ale rozhodně nejen ten – jde také o výši příjmů a zdravější životní styl v bohatších regionech, kde je zároveň často lépe dostupná lékařská péče.

Co způsobují geny

„Na délku života mohou mít vliv geny pro dlouhověkost. Ty již byly odhaleny u malinkého organismu, který se nazývá háďátko, a není důvodu se domnívat, že by u člověka takovéto geny neexistovaly,“ říká fyzioložka Helena Illnerová. Celkem už vědci dali dohromady asi tři stovky teorií o tom, proč a jak člověk stárne a jak proces zpomalit. A to tak, aby nešlo jen o natahování života za každou cenu, takže se ve skutečnosti stává spíše živořením. Tohle totiž už medicína umí docela dobře a občas si s tím neví rady. 

Dědí se i geny, které prokazatelně život zkracují, protože znamenají vyšší pravděpodobnost rozvoje některých nemocí. Bylo by však zbytečné rovnou rezignovat. Mít takové geny pro člověka obvykle neznamená, že chorobu dostane na sto procent – má naopak smysl ji brát jako potenciální riziko a zdravým životním stylem, prevencí, případně cíleným lékařským zásahem nemoci předejít. Zdravý životní styl má smysl třeba tam, kde hrozí cukrovka, preventivní léčba v rodině, v níž se dědí vysoký cholesterol, a bedlivé sledování u žen, které zdědily gen znamenající vysoké riziko rakoviny prsu.

Tužte mozek, budete na tom lépe

Na druhé straně, někteří lidé si škodí vědomě. O rizicích spojených třeba s kouřením už snad nikdo nepochybuje, ale lidé si ubližují i takovou zdánlivou banalitou, jakou je nedostatek spánku. Kolikrát už jste někde četli „nespím víc než čtyři hodiny, nestíhám“? Nakonec však můžete ztratit víc než pár hodin denně. 

„Nedostatek spánku je pro organismus stresem a opakovaný stres může vést ke zkrácení života,“ upozorňuje profesorka Illnerová, která se právě studiem spánku a jeho vlivu na zdravý život zabývala. Tělo během spánku produkuje řadu důležitých látek a hormonů, proto by měl být kvalitní a ideálně trvat sedm až osm hodin v kuse. Důležitý je i odpočinek. Nezáleží však samozřejmě jen na něm. K čilosti ve vyšším věku podle vědkyně přispívá zájem o vše kolem nás a cvičení nejen fyzické, ale i neustálé psychické procvičování mozku.
Mimochodem, ukazuje se, že život může prodloužit i jeden moderní trend – odkládání mateřství. Protože pozdní mateřství a s ním spojený příval hormonů a kladných emocí skutečně mohou stárnutí zpomalit. Minimálně to psychické. Navíc se neprodlužuje jen samotná délka života, ale i období, v němž je člověk při síle.

Anna Příhodová