30. prosince 2009 7:01 Lidovky.cz > Relax > Věda

Největší vědecký experiment: velký třesk pod Ženevou

Věda 2009 - Evropská laboratoř pro fyziku částic (CERN) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Věda 2009 - Evropská laboratoř pro fyziku částic (CERN) | foto: Šimon , Lidové noviny

VĚDA V ROCE 2009 Když to nejde silou, půjde to ještě větší silou, je motto na štítu největšího fyzikálního projektu současnosti, urychlovače LHC.

V listopadu 2009 se napodruhé a snad úspěšněji spustil největší vědecký experiment všech dob, evropský urychlovač LHC (Large Hardon Collider). Mohutný přístroj pod Ženevou by měl vytáhnout hned několik odvětví fyziky ze slepé uličky.

Na první pohled se to přitom nezdá. Fyzika umí skvěle vysvětlit (většinu) chování nás důvěrně známého fyzického světa. Ale lidský pohled je pořád omezený. Na kvantové teorii vybudované modely vesmíru dokáží popsat jenom světy podobné tomu našemu. Ale ty jsou z vesmírného hlediska výjimkou.

Analýzy astronomických pozorování ukazují, že hmota podobné té, ze které jsme my, tvoří jen asi 4 procenta vesmíru. 96 procent tvoří… těžko říct co, přiznávají fyzikové. Proto označují zatím neznámé přísady výrazy jak ze špatného filmu: temná hmota a temná energie.

Je jasné, že dnešní fyzika má díry, které by potopily Titanic. K jejich zacelení potřebují fyzikové nápady ­– o ty nouze není – a údaje z experimentů, na kterých by si své nápady mohli ověřit – a ty zoufale chybí.

I ty největší současné urychlovače jsou příliš slabé. Nevytvoří tak exotické podmínky, aby hmota odhalila své skryté stránky, které v našem klidném koutě vesmíru nemůžeme pozorovat. Změnu má přinést LHC. Energie srážek v něm probíhající je o řád vyšší než u jiných urychlovačů.

Byť samozřejmě není nic jistého. Vědci mají spoustu teorií, co by mohl LHC objevit, ale s určitostí neví nic. Většina fyzikální obce s upřímně přiznaným potěšením doufá, že je částice prohánějící se pod Ženevou nějak překvapí.

Pokud bude příroda fyzikům přát, nový objev by mohl čekat "za dveřmi" a revoluční objev (např. takzvaných supersymetrických částic) by mohl přijít už příští rok. Pravděpodobnější ovšem je, že se budeme muset obrnit větší trpělivostí.

Nejen proto, že analýza srážek je komplikovaná záležitost. "My fyzikové se také musíme o výsledky pohádat, abychom si byli jistí, že jsou správně", říká Michal Šumbera z Ústavu jaderné fyziky AV ČR. A protože na samotném projektu a jeho hodnocení se budou podílet tisíce nebo spíše desetitisíce vědců, odborné hádání bude jeden, dva roky trvat. Nadějí nám budiž, že Ženeva není Kodaň.