Neděle 5. července 2020Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 26 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Psychiatrická klinika se proměnila v prestižní vědecké pracoviště

Institut vědy a techniky - v původních budovách nemocnice jsou seminární místnosti, vedle nové prosklené laboratoře a základy dalších laboratorních budov | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Institut vědy a techniky - v původních budovách nemocnice jsou seminární místnosti, vedle nové prosklené laboratoře a základy dalších laboratorních budov | foto: Eva Hníková, Lidové noviny

KLOSTERNEUBURG, Rakousko Nedaleko Vídně, v areálu bývalé nemocnici, vyrůstá nové výzkumné centrum. Má "provětrat" rakouskou vědu a zařadit se ke světové špičce. Bude zároveň i školou pro doktorandy.

Na první pohled jen ospalé údolí. Jenže v areálu bývalé nemocnice se do dálky blyští moderní prosklená budova, a hned vedle ní navíc ze země trčí železobetonové základy další stavby. V katastru historického městečka Klosterneuburg poblíž Vídně roste Institut vědy a techniky (IST - Institute of Science and Technology).

"Chceme vytvořit mezinárodní centrum, kde se bude dělat kvalitní základní výzkum," plánuje Thomas Henzinger, šéf IST. Světově uznávaný informatik má ve své instituci zatím šestnáct týmů. Jejich počet vzroste postupně na 40 až 50 a celkově bude v Klosterneuburgu pracovat asi pět stovek badatelů. První z nich dorazili před dvěma lety.

Konec čekání na šéfovskou židli

S nápadem založit zcela novou vědeckou instituci přišel v roce 2002 rakouský fyzik Anton Zeilinger. Průkopník kvantové teleportace přesvědčil vládu o potřebě postavit výzkumný ústav na zelené louce na evropské poměry vcelku rychle, už v roce 2006 byl záměr schválen.

Zeilinger měl ovšem zdatné pomocníky. U zrodu projektu stála mimo jiné trojice badatelů se zkušenostmi s řízením nejprestižnějších světových vědeckých institucí - fyzik Olaf Kübler, který osm let vedl Spolkovou technickou vysokou školu v Curychu, biolog Hubert Markl, bývalý prezident německé Společnosti Maxe Plancka, a fyzik Haim Harari, jež šéfoval Weizmannovu institutu v Izraeli.

Nově vybudovaná posluchárna se díky svému tvaru pyšní skvělou akustikou

A proč zakládali zbrusu nové centrum? Rakouská věda se v mnohém podobá české. Získat pozici šéfa týmu vyžaduje většinou velkou trpělivost. Na tradičních institucích pracují vědci třeba celý život ve stejné laboratoři. Když nejstarší odejde do penze, všichni poskočí o jednu kariérní příčku vzhůru.

Změnit zaběhnuté pořádky není snadné. Na rakouské univerzity se také příliš nehrnou zahraniční vědci. Přednášet mohou sice v angličtině, ale následná diskuse nad kávou pak většinou často přeskočí do němčiny. To by se v IST stávat nemělo. Zahraniční vědci tam ostatně drtivě převažují nad Rakušany,

"Přilákala mě možnost stát se součástí něčeho nového," vysvětluje Jozsef Csicsvari, proč se rozhodl přesunout z Oxfordu do Vídně. Maďarský informatik a neurolog využívá počítače při studiu mozkových pochodů. Ve skupině, která zčásti přišla s ním, má i Francouze a pro ně je Rakousko mnohem přijatelnější než Německo. "Velkým plusem institutu je ohromná akademická svoboda," míní Jozsef Csicsvari.

Výnosné licence

"Inspiraci jsme hledali na nejlepších výzkumných pracovištích světa," popisuje zrod IST Thomas Henzinger. Na kvalitu vědy u nás dohlíží nezávislé rady se špičkovými odborníky, podobně jako v německých ústavech Maxe Plancka.

Institut dbá na svobodu bádání a pečlivě hodnotí dosažené výsledky. Kariérní postup vychází ze systému, který se osvědčil na amerických univerzitách - výzkumník by se měl vždy po určité době přesunout na zcela jinou instituci.

"Není možné, aby si člověk na jednom místě udělal doktorát, postdoktorát a pak tam začal vést svůj tým. Jen profesor, pokud má dobré výsledky stále, může na IST zůstat natrvalo," upozorňuje Thomas Henzinger. Díky nucené rotaci vědec nasbírá řadu cenných zkušeností a nezakrní.

Institut vědy a techniky je schovaný uprostřed lesů nedaleko Vídně

Izraelský Weizmannův institut zase posloužil jako vzor pro financování. Nikdo se tam aktivně nevěnuje aplikovanému výzkumu, přesto či možná právě proto tvoří příjem z licencí více než polovinu rozpočtu. I vědci z IST by měli získávat stále více peněz z licencí a patentů.

Na období od roku 2007 do roku 2016 dostal institut od státu 195 milionů eur, na dalších 95 milionů se může těšit v případě, že si stejnou částku obstará jinde. "Peníze získáme z grantů, licencí nebo od sponzorů," plánuje Thomas Henzinger. A jak napovídá název místnosti, ve které právě sedíme (Seminar Room MONDI), daří se to. Papírenská firma MONDI podpořila institut podobně jako další společnosti, po nichž se jmenují posluchárny nebo laboratoře.

Firmy neočekávají, že vědci budou na oplátku pracovat na výzkumech využitelných přímo v praxi. Podpora vědy je pro ně otázkou prestiže.

Rakouské společnosti si navíc uvědomují, že jejich ekonomika může ve světové konkurenci obstát jen s podporou špičkové vědy. Peníze se institutu daří získávat i z grantů. Tři šéfové týmů dostali obří granty od Evropské výzkumné rady, čtvrtá Sylvia Cremerová si ho tam převedla z předchozího pracoviště.

Rozhoduje i školka

Při hledání šéfů týmu se do širšího výběru dostaly dva tisíce vědců. Kritéria jsou ale přísná, obstála necelá setina. Kromě možnosti vytvořit vlastní skupinu či touhy zkusit něco nového táhne výzkumníky do Vídně i prostý fakt, že v řadě evropských zemí podobné pracoviště není.

"Chtěl jsem se vrátit se ženou ze Států zpátky domů, ale nenašel jsem odpovídající místo," říká slovinský fyzik Gašper Tkačik, čerstvá posila IST.

Kromě vědců chce institut přilákat hlavně doktorandy. Vyplývá to už z jeho podstaty - je vlastně jakousi školou pro doktorandy. Zájemci se mohou hlásit pouze jednou ročně, do 15. ledna. V roce 2010 přišla stovka přihlášek a nakonec nastoupilo šest doktorandů.

Lov na doktorandy

Podrobnější informace o podmínkách pro doktorandy najdete na:

http://www.ist.ac.at/

Největší překážkou při hledání vědců bývá rodina, která se odmítne stěhovat do Vídně. V areálu institutu jsou sice i byty, ale vědci většinou dojíždějí z rakouské metropole. Rozhodování usnadňují i drobnosti jako mateřská školka v institutu.

Mnohé odrazuje, že by se museli naučit alespoň základy němčiny. "Platy jsou srovnatelné s ústavy Maxe Plancka a o něco vyšší než na rakouských univerzitách," říká Laurenz Niel, personalista z IST.

Podaří se naplnit celý institut kvalitními badateli? Fakt, že jeho zaměstnanci mají už čtyři prestižní granty, naznačuje, že ano. A možná se časem dočkáme i Nobelových cen. Každopádně rakouský příklad může posloužit jako inspirace pro obří výzkumná centra, která budou v Česku vyrůstat za evropské peníze. V nich mají pracovat celkově dokonce asi dva tisíce vědců.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Neurolog: Alzheimera a parkinsona může ovlivnit strava. Opatrně s mléčnými výrobky

Ostravský neurolog David Školoudík | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jako jeden z mála na světě dokáže vyčíst z ultrazvukových snímků riziko Parkinsonovy, Alzheimerovy a dalších chorob....

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

Molekulární bioložka a genetička Soňa Peková. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

Vlci útočí. Rodina z Beskyd se bojí o dcery i o turisty

Smečka vlčích mláďat v Javorníkách (7. 8. 2019) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Klidný život rodiny žijící v beskydské obci Hrádek blízko Jablunkova, změnil útok vlků. „Sedmiletá dcera ráda chodí se...

Víte, proč má smysl vybírat BIO potraviny?
Víte, proč má smysl vybírat BIO potraviny?

Skladba jídelníčku batolete je důležitější, než by se nám mohlo zdát. Právě v rané fázi života vznikají stravovací návyky, které budou dítě provázet do dospělosti.