Odborníci při novém výzkumu kostí zjistili, že možná předchůdkyně člověka utrpěla četné zlomeniny kostí, což by odpovídalo pádu z výšky. Australopiték afarský, jehož příslušníkem byla i Lucy, žil na stromech, připomněla agentura DPA. Zda byl australopiték afarský přímým předchůdcem nynějšího člověka, se vědci dosud neshodli.
„Nemyslím si, že trpěla,“ uvedl Kappelman ke smrti Lucy. Analýza ukázala na zlomeniny v pravé paži, levém rameni, pravém kotníku a levém koleni.
Někteří vědci, kteří s výsledkem bádání Kappelmana nesouhlasí, upozornili na to, že většina kostních fraktur je dobře zdokumentována a považována za následek fosilizačního procesu či eroze, vznikla tak tedy až po smrti Lucy.
Kappelman se mýlí například podle paleoantropologa Tima Whita z Kalifornské univerzity. Ten se domnívá, že vědci v Texasu se zaměřili pouze na praskliny, které by mohly ukazovat na pád z výšky, zcela ale opomněli další četné fraktury.
Jméno dostala podle písně od Beatles
Dlouhé roky se snažil záhadu smrti Lucy rozluštit i její objevitel Johanson. „Neexistuje žádný definitivní důkaz o tom, jak zemřela,“ citovala AP Johansona.
Kosti Lucy objevili američtí archeologové v Etiopii v listopadu roku 1974. Jméno samice hominida dostala podle písně skupiny Beatles s názvem Lucy in The Sky with Diamons. Nalezeno bylo asi 40 procent kostí těla, a to včetně pánve, obratlů, žeber či stehenní kosti, což vědcům poskytlo důležité informace o vzhledu, pohybu i způsobu života australopitéků.
O Lucy je například známo, že v době smrti byla mladá, avšak již dospělá. Chodila vzpřímeně, příležitostně ale své dlouhé ruce využívala k lezení po stromech.
