27. září 2019 5:16 Lidovky.cz > Relax > Věda

Smrtící plyn. Odborníci varují na nebezpečí slzného i pepřového spreje

Policie proti části demonstrantů použila slzný plyn. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Policie proti části demonstrantů použila slzný plyn. | foto: Reuters

PRAHA Zdánlivě neškodný slzný plyn či pepřový sprej může zasaženým lidem způsobit vážnou zdravotní újmu nebo i smrt. Vědci volají po důkladnější regulaci jejich používání.

Slzný plyn a pepřové spreje tvoří spolu s obušky, tasery, vodními děly a gumovými projektily součást arzenálu, s jehož pomocí bojuje policie nejen s kriminálními živly a výtržníky, ale v mnoha zemích i s demonstrujícími odpůrci nejrůznějších politických režimů. Slzným plynem a pepřovými spreji rozhání policie protestující studenty v Hongkongu stejně jako „žluté vesty“ v Paříži. Odborníci upozorňují, že použití těchto látek s sebou nese zdravotní rizika.

Úmrtí v slzách

Zasaženým lidem někdy hrozí trvalé následky, nebo dokonce i smrt. Například v roce 2013 nasadila egyptská policie slzný plyn proti aktérům údajné vězeňské vzpoury. Z pětačtyřiceti lidí zasažených slzným plynem zemřelo devětatřicet. Hlavní účinnou složkou slzného plynu bývá chemikálie chlorobenzalmalononitril. Původně ho používala armáda k vystrnadění nepřátelských vojáků z bunkrů. Pro tyto účely byl slzný plyn často nasazován například během války ve Vietnamu.

Policie v Paříži použila slzný plyn proti maskovaným účastníkům prvomájových...

Za účinky pepřových sprejů se zase skrývá kapsaicin izolovaný ze silně pálivých paprik. Původně sloužil ke zneškodnění nebezpečných zvířat. Až později ho zařadila do výbavy policie a začal se používat i v civilním sektoru jako prostředek sebeobrany. Nasazení slzného plynu a pepřových sprejů v bojových akcích armád zakazuje od roku 1993 mezinárodní Úmluva o chemických zbraních. Tato konvence se však nevztahuje na policii a soukromé osoby.

Kapsaicin s chlorobenzalmalononitrilem nahradily starší, podstatně toxičtější složky slzných plynů, jako byl chloracetofenon nebo dibenzoxazepin. Slznému plynu a pepřovým sprejům to dodalo na image relativně neškodných prostředků. Toxikologové a lékaři ale upozorňují, že jde o mylný dojem. Bývalý bezpečnostní poradce amerického ministerstva obrany Dan Kaszeta nyní vyzval na stránkách předního vědeckého časopisu Nature k výraznému omezení používání slzného plynu a pepřových sprejů.

Neznámá rizika

Kaszeta a spolu s ním i řada dalších odborníků poukazuje na fakt, že účinky hlavních komponent slzného plynu a pepřových sprejů nejsou důkladněji prozkoumány.

Většina studií byla provedena na laboratorních zvířatech před mnoha lety. Pokud byly později testovány dopady těchto látek na lidský organismus, účastnili se jich v drtivé většině vojáci – tedy dospělí muži s velmi dobrou kondicí. Výsledky těchto testů jsou relevantní třeba pro zásahy proti členům pouličních gangů či bankovním lupičům.

Politických demonstrací se však účastní pestřejší škála lidí. Třeba na mexicko-americké hranici rozháněli američtí policisté a celníci slzným plynem dav, v kterém byly i ženy a malé děti. Když v létě roku 2013 nasadila turecká policie slzný plyn proti poklidné demonstraci v istanbulském parku Gezi, projevily se u žen podstatně závažnější dechové potíže než u mužů. Zásah slzným plynem nebo pepřovým sprejem do očí je bolestivější pro lidi používající kontaktní čočky. Reakce na aktivní složky slzného plynu či pepřových sprejů bývá individuální.

Ohrožení nemocných lidí

„Nikdo neví, jaké dávky chlorobenzalmalononitrilu či kapsaicinu jsou smrtelné pro lidi trpící astmatem, kardiovaskulárními chorobami nebo rozedmou plic,“ konstatuje Kaszeta a připomíná, že mrak slzného plynu může být větrem zanesen do oblastí vzdálených od místa střetu protestujících s policií a zasáhnout tam lidi, kteří netuší, co se děje.

Granáty se slzným plynem mohou být vystřeleny až na vzdálenost čtyř set metrů. Dokážou prorazit okenní tabuli. Jejich obsah se pak uvolní v uzavřených prostorách, kde mohou lidem ublížit mnohem víc než na volném prostranství. Vyšetřování zmíněného úmrtí egyptských vězňů odhalilo, že k tragédii došlo poté, co dozorci vhodili granát se slzným plynem do autobusu určeného pro přepravu čtyřiadvaceti osob, v němž se jich mačkalo dvakrát tolik.

Policisté využívají slzný plyn.

Přímý zásah vystřeleným granátem se slzným plynem může způsobit vážná zranění a v lékařské literatuře jsou popsány i případy se smrtelnými následky. Vdechnutí kapsaicinu hluboko do plic je s to vyvolat otok plic a zástavu dechu. Nebezpečný je i zásah do očí. Pepřové spreje mohou způsobit těžké poškození rohovky. Po silném zásahu slzným plynem dochází k poškození spojivek nebo krvácení do očí. Na citlivé kůži může dojít ke vzniku krevních podlitin.

Neméně nebezpečné jsou nepřímé důsledky nasazení slzného plynu. Před pěti lety zasáhli policisté v hlavním konžském městě Kinshase proti davu rozvášněných fotbalových fanoušků. Lidé oslepení slzným plynem propadli panice. Někteří při bezhlavém útěku upadli a prchající dav je ušlapal. Oficiální statistiky uvedly patnáct obětí na životech. Neoficiální zdroje udávaly čísla podstatně vyšší.

Hledá se rozumný kompromis

Kritikům současného způsobu používání slzného plynu a pepřových sprejů nejde o úplný zákaz. Uznávají, že v řadě situací je nasazení těchto prostředků odůvodněné a adekvátní. Za takové situace jsou obecně považovány vězeňské vzpoury nebo demonstrace přerůstající v otevřené násilí.

Pokud má policie používat slzný plyn a pepřové spreje tak, aby se rizika vážného poškození zdraví, či dokonce úmrtí snížily na minimum, je zapotřebí vědět o nich více. Některé granáty mají i hořlavou náplň a u těch je nezbytné znát následky působení látek vznikajících hořením. Pak mohou vzniknout přesnější návody, jak má policie v odůvodněných případech slzný plyn nebo pepřové spreje použít. Dan Kaszeta navrhuje, aby se na vývoji nových pravidel podílela Organizace pro zákaz chemických zbraní.

Premium

Konzumace jídla několikrát denně je klišé, tvrdí výživový poradce Fořt

Renomovaný výživový poradce Petr Fořt | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Napsal více než dvacet knih o zdravém životním stylu a boji s obezitou. Petr Fořt tvrdí, že žádný obecně platný návod...

Premium

Test celoročních pneumatik. Jak si vedou za sucha, za mokra a na sněhu

Test celoročních pneumatik | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

K celoročním pneumatikám výrobci přistupovali po dlouhá léta macešsky. Konečně se však vrátily do jejich přízně....

Premium

Pes celý život čeká na to, až ho někdo sprdne, říká veterinář

Zvířecí ortoped a chirurg Roman Skala | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Do své ordinace v centru Prahy dochází den co den už 22 let, aby znovu na nohy postavil čtyřnohé domácí mazlíčky. „I...

PORADÍME: Jak vybrat zimní boty pro děti?
PORADÍME: Jak vybrat zimní boty pro děti?

Zima pomalu, ale jistě klepe na dveře, a proto je nejvyšší čas myslet na zimní obutí vašeho dítěte. Dětská nožka roste rychlostí blesku, a tak se každoročnímu nákupu sezónní obuvi nevyhnete.