Vyhynulí opeřenci se vybarvují

Rekonstrukce podoby dávných tvorů, například druhohorních ještěrů, je založena na pečlivé vědecké práci, ale když je potřeba zvíře vybarvit, dostane se ke slovu i fantazie. Díky objevu publikovanému v posledním čísle časopisu Biology Letters je však možné, že se dozvíme, jak byli druhohorní ptáci i jejich současníci opeření dinosauři zbarveni ve skutečnosti.

 Východiskem k určení barvy se stal nález organického materiálu ve zkamenělém peru starém miliony let. Paleontologové mají takových vzorků mnoho, jejich stáří se pohybuje mezi dvěma až 150 miliony roků. Vědci z Yale University analyzovali nálezy z Brazílie a Dánska a srovnávali je s pery moderních ptáků.

Od tmavých pruhů k barvě Na zkamenělině byly jasně patrné pruhy. Nemohlo jít o výsledek nějakého geologického jevu? Vědci jsou přesvědčeni, že ne. Jejich struktura vypadala jako projev biologické činnosti. Pohled mikroskopem ukázal, že v tmavých místech jsou tisíce malých, nahuštěných teček. Paleontologové se dříve domnívali, že jde o zbytky bakterií, které zkameněly spolu s pery.

 Posun přineslo srovnání s pery dnešních ptáků. Ta mají velmi podobné rysy. Tečky však nejsou bakterie, nýbrž buněčné struktury obsahující pigment melanin. Ten se vyskytuje i u lidí, například v tmavých vlasech, tvoří se také v kůži.

 Podle vědců tečky z melaninu přečkaly rozklad pera a dávají nám jasnou představu, o zbarvení jeho původního majitele. Na světlejších částech fosilie takové struktury chybí. Opeřenec se zřejmě mohl chlubit jasnými bílými a černými pruhy.

 U moderních druhů ptáků se s konkrétní barvou spojuje charakteristický shluk pigmentů. Z toho pramení naděje, že se vyhynulé ptáky podaří věrně vybarvit. Autoři studie se domnívají, že dokážou rozpoznat hnědé, červené, žlutohnědé a dokonce i duhové zbarvení.

 Výsledky výzkumu pomohou dalším odborníkům. Se znalostí barvy opeření se dá například odvodit, jak probíhaly námluvy i páření.