3. června 2019 6:00 Lidovky.cz > Relax > Věda

Vzdělání prodlužuje život. Vědci zkoumají, čím to je

Absolventka - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Absolventka - ilustrační foto. | foto: Shutterstock

PRAHA Kardiovaskulární choroby ročně na světě zabijí na 17 milionů lidí. Jako kdyby za rok vymřelo celé Nizozemsko. Lékaři pátrají po příčinách jejich vzniku. I v tomto případě se jako jeden z významných ochranných faktorů ukazuje vyšší vzdělání.

S každými 3,6 roku studia po dokončení povinné školní docházky klesá riziko kardiovaskulárních chorob asi o třetinu – a tedy se i prodlužuje průměrná doba dožití vzdělaných lidí.

V tomto typu výzkumu se neměří inteligence jednotlivých lidí a v potaz se nebere typ studia ani jeho výsledky. Vědci pracují s obrovským objemem dat z velkých populací a zjištěné trendy nemusí absolutně platit pro konkrétní lidi. Člověk se základním vzděláním tedy může mít oběhový systém v naprostém pořádku a absolvent dvou univerzit nikoli. Častěji tomu však bývá naopak.

Hledání užitečných informací

Lékaři dokážou z podobných studií vyčíst řadu užitečných informací pro prevenci. „Prodloužení povinné školní docházky vedlo ke zlepšení zdravotního stavu populace a v tomto trendu musíme pokračovat,“ říká Alice Carterová z Bristolské univerzity. „Ovšem dosáhnout dalšího zlepšení zdraví populace vyšším vzděláním je obtížné a vyžadovalo by to zásadní společenské i politické změny.“

Vědci proto studují, jakými způsoby přispívá vyšší vzdělání k prevenci kardiovaskulárních chorob, a chtějí v boji s metlou lidstva využít tyto „následné“ pozitivní efekty.

Z dosavadních výzkumů vyplývá, že lidé s vyšším vzděláním trpí méně nadváhou, vysokým krevním tlakem a také méně kouří. Takzvaný body mass index jako ukazatel obezity klesá s každými 3,6 roku vyššího vzdělání o 1. Systolický krevní tlak, lidově označovaný jako „horní“, se se stejně dlouhou dobou vyššího vzdělání snižuje v průměru o 3. V poměru k normálním hodnotám body mass indexu od 18,5 do 24,9 a hodnotám systolického tlaku mezi 90 a 120 jde o nezanedbatelné přínosy.

Podíl obezity, hypertenze a kouření na vzniku kardiovaskulárních chorob není žádným tajemstvím. Jakou měrou však přispívá potlačení těchto rizikových faktorů k pozitivnímu efektu vyššího vzdělání? To byl úkol pro početný mezinárodní tým vedený odborníky ze čtyř předních britských univerzit. Výsledky studie publikované ve významném lékařském časopise The BMJ překvapily i samotné výzkumníky.

Co prozradily geny

V první části studie vědci analyzovali data od více než 200 000 obyvatel Spojeného království. Porovnávali roky, které tito lidé strávili studiem po ukončení povinné školní docházky, s jejich body mass indexem, krevním tlakem a dobou, po kterou kouřili. Údaje dávali do souvislosti s výskytem vážných kardiovaskulárních chorob, například infarktu myokardu nebo mozkové cévní příhody.

Tento typ dat však není zcela spolehlivý. Například hodnoty krevního tlaku kolísají ze dne na den i v průběhu života a jednou naměřená hodnota nemusí reprezentovat skutečnou celoživotní zátěž vysokým krevním tlakem.

V druhé části studie proto vědci vsadili na údaje o dědičné informaci přes milionu lidí. Pátrali v nich po variantách DNA, jež mají vliv na délku vyššího vzdělávání nebo které ovlivňují body mass index, vysoký krevní tlak a kouření. Když údaje porovnali, zjistili, že z celkového pozitivního efektu vyššího vzdělání na snížení rizika kardiovaskulárních chorob si body mass index může připsat k dobru asi 18 procent. Nižší krevní tlak přispívá asi 27 procenty a kratší doba kouření asi 34 procenty.

Záhadná polovina

Vědce zaskočilo, že všechny tři rizikové faktory dohromady přispívají k nižšímu riziku kardiovaskulárních chorob, padajícímu na vrub vyššího vzdělání jen 42 procenty. To znamená, že přínosy nižšího body mass indexu, krevního tlaku a kouření se významně překrývají a více než polovinu efektu vzdělání na snížení rizika kardiovaskulárních chorob halí i nadále tajemství.

„Snížením body mass indexu, krevního tlaku a míry kouření můžeme potlačit riziko kardiovaskulárních chorob u lidí, kteří opustili školy velmi brzy,“ říká jedna z vedoucích nové studie Alice Carterová a dodává, že pro tyto lidi lze zřejmě udělat ještě mnohem víc.

„Ačkoli už z předešlých studií víme, že ti, kdo strávili vzděláváním delší část života, čelí nižšímu riziku kardiovaskulárních chorob, stále přesně nevíme, proč tomu tak je. Je například možné, že lidé s vyšším vzděláním věnují svému zdraví větší pozornost a navštíví lékaře už v době, kdy mají jen malé zdravotní problémy,“ vysvětluje další z šéfů projektu Dipender Gill z londýnské Imperial College.

Autoři studie poukazují na fakt, že nezohledňovali další významné faktory, jako je fyzická aktivita, jídelníček nebo hladiny cukru a cholesterolu v krvi. Získali data od lidí převážně evropského původu, a proto netuší, zda jsou jejich závěry platné i pro jiná etnika. Výzkum efektu vzdělání na lidské zdraví proto pokračuje.

Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.