Velikonoční zvyky znamenaly v minulosti mnohem víc než malování kraslic a obcházení s pomlázkou. Měly především náboženský význam – a stejně jako samotné svátky bylo důležité i předchozí postní období, kdy měla každá neděle svůj přesně určený obsah.
Velikonoční tradice u nás vznikaly mícháním starších zvyklostí z pohanských dob a nových svátků, patřilo k nim například přinášení vody s magickým významem nebo zapalování domácího ohně od oharků z posvěceného ohně před kostelem. Alena Gajdušková se zabývá studiem lidových zvyků a tradic, píše o nich poutavé knížky – a sama je ráda oživuje.
Velikonoce jsou pro dnešní dobu trochu matoucí tím, že jde o pohyblivý svátek, zjednodušeně řečeno jsou každý rok jindy. Kdy mohou být nejdříve – a kdy nejpozději?
Přesný termín Velikonoc se odvíjí od prvního měsíčního úplňku po jarní rovnodennosti a Velikonoce mohou nastat kdykoliv během pěti týdnů od konce března do konce dubna. Od termínu Velikonoc se odvíjí i konec masopustu a začátek následujícího svátku, Letnic, které mohou být nejdříve 10. května a nejpozději 13. června. Kolikrát ještě chodí děti na koledu a poletuje sníh a je strašná zima, a jindy už je teplo a sluníčko. I když mám takový pocit, jako by se každý rok před Velikonocemi ochladilo, ať jsou kdykoli… Masopustní období může díky tomu trvat různě dlouho. Začíná ale vždy první neděli po Třech králích a končí na Popeleční středu, která ovšem mívá různé datum. Takže období pro konání masopustních průvodů je někdy o hodně kratší než jindy.
