Hlavní roli ukrajinské matky Iriny, která hledá spravedlnost po útoku na svého syna, hraje v Oběti ukrajinská herečka Vita Smačeljuk. Za svůj první celovečerní film sbírá pozitivní ohlasy ze všech koutů světa. Jak sama v našem rozhovoru říká: „Pocit hlavní postavy může zažít jakákoli máma.“
Lidovky.cz: Kdy a jakým způsobem jste se o roli Iriny a filmu dozvěděla?
Nejdříve mi kvůli roli zavolala Alla Samoylenko, skvělá ukrajinská castingová ředitelka, se kterou jsem už delší dobu chtěla spolupracovat. Musela jsem nahrát videoprezentaci, kterou jsme natáčeli někde v horách, kde ani nebyl signál. Po nějaké době mi řekli, že by mě chtěli vidět v Praze, kde jsem se potkala s režisérem Michalem Blaškem a scenáristou Jakubem Medveckým. Bylo to skvělé, ale byla jsem hodně nervózní.
Lidovky.cz: Proč jste se rozhodla tuto roli přijmout?
Už nějakou dobu jsem byla imigrantkou a stoprocentně jsem se dokázala vcítit do toho, jaké to je být cizí v cizí zemi.
Lidovky.cz: Před natáčením filmu jste nemluvila česky. Jak a kdy jste se začala češtinu učit?
Do učení češtiny jsem se vrhla, jakmile mi potvrdili roli. Podle filmu totiž moje postava už nějakou dobu v České republice žije a jazyk do určité míry ovládá. Dokonce je ve filmu také občanská zkouška, takže jsem jazyk musela umět natolik, abych tuto scénu zvládla.
Lidovky.cz: Čím je vám role Iriny blízká?
Nejenže je ta role blízká mně, tahle role je blízká každé matce, která chrání své dítě. Rodiče – otec a matka – jsou ti jediní, kteří dokážou dítě ochránit, a hlavně dokážou pochopit, co udělala hlavní hrdinka filmu Oběť. Neříkám, jestli to, co udělala, je dobře, nebo špatně, ale jako herečka a matka jsem dokázala porozumět důvodu, proč to udělala. Našla jsem tak klíč k pochopení postavy. Tenhle pocit totiž může zažít jakákoli maminka.
Lidovky.cz: Umíte si představit, jak byste se v její situaci zachovala?
Samozřejmě. Tohle jsem si představovala miliardkrát. Snažila jsem se pochopit a najít si pro Irinu obhájení. Do téhle situace bych se nechtěla dostat a rozhodovat v natolik krutém momentu.
Lidovky.cz: Sama jste žila s rodinou v národnostní menšině v Německu. Setkala jste se někdy s diskriminací kvůli svému původu?
V žádném případě. Cítila jsem jen podporu. Německo je země byrokracie a stejně jako lidé z Německa se i já ráda řídím pravidly. Respektuju je a rozumím, co a jak tam funguje. Právě proto se tam cítím v bezpečí a taky cítím velkou podporu německého obyvatelstva.
Lidovky.cz: Jak se vám spolupracovalo s režisérem Michalem Blaškem a Nutprodukcí?
Byl to doopravdy neskutečně příjemný zážitek. Celý tým byl velice profesionální, každý se jasně držel svých zodpovědností. Všichni byli doopravdy šikovní a skvělí. Během natáčení dával hercům režisér Michal Blaško prostor k vyjádření. Byla to skvělá spolupráce mezi hercem a režisérem.
