BERLÍN Německá metropole byla včera svědkem výjimečné události. Poprvé v historii šli její obyvatelé k urnám, aby se zúčastnili referenda. Rozhodovali přitom o záležitosti, která je pro mnohé z nich spojena se silnými emocemi: o letišti Tempelhof, které se nachází v centru města.
Lidové hlasování ale skončilo fiaskem pro Iniciativu za zachování městského letiště (ICAT), které referendum vyvolalo. Pro zachování leteckého provozu na legendárním letišti Tempelhof se totiž v referendu nevyslovil dostatečný počet občanů. Ranveje vzdušného přístavu zřejmě osiří ještě letos v říjnu.Přesně 1201 hlasovacích místností se uzavřelo v 18:00 SELČ. Po sečtení více než 90 procent hlasů bylo jasné, že snaha o záchranu letiště referendem zkrachovala. Hlasovací lístek se zaškrtnutým „Ja“, tedy ano pokračování provozu letiště, odevzdalo jen necelých 21 procent z absolutního počtu všech 2,44 milionu oprávněných hlasujících. K tomu, aby referendum skončilo kladným výsledkem, by bylo musela pro pokračování provozu hlasovat nejméně čtvrtina oprávněných hlasujících.
Tempelhof, který britský architekt Norman Foster nazval „matkou všech letišť“, má být definitivně uzavřen letos v říjnu. Má ustoupit velkokapacitnímu vzdušnému přístavu Berlin-Brandenburg International (BBI), který se buduje na jihu města namísto letiště Schönefeld. BBI má být otevřen v roce 2011. V té době má být uzavřeno také třetí berlínské letiště Tegel. Pravděpodobně k žádnému jinému letišti nemají přitom Němci tak hluboký citový vztah jako právě k Tempelhofu. Toto nejstarší dopravní letiště na světě bylo otevřeno v roce 1923 a zanedlouho se stalo největším letištěm svého druhu na starém kontinentě.
V polovině třicátých let se začala psát nová, megalomanská kapitola Tempelhofu. V roce 1934 byl totiž architekt Ernst Sagebiel pověřen rozšířením letiště. Podle Hitlera měl být „vzdušný stadion“ místem vojenských přehlídek. Na jeho střechu se mělo vejít 100 tisíc lidí. Budova objektu však nikdy nebyla dokončena.
Během války letiště využívalo německé válečné letectvo. Nejslavnější epizoda však přišla krátce poté: když v roce 1948 Sověti zablokovali cesty do Západního Berlína, byli obyvatelé této části města nepřetržitě zásobováni prostřednictvím leteckého mostu. V Tempelhofu po dobu několika měsíců denně přistávalo a vzlétalo z něj až 1400 bombardérů.
Dnes na tomto letišti přistávají menší stroje s podnikateli a exkluzivními pasažéry. Pro zachování letiště se zasazují CDU, včetně kancléřky Angely Merkelové, a FDP. Proti jsou naopak v Berlíně vládnoucí SPD a Levice.
