Ženu předváděli jako hříčku přírody po cirkusech celého světa, a to i po smrti, napsala agentura Reuters. Julia Pastranaová se narodila v Mexiku v roce 1834. Trpěla hypertrichózou a hyperplázií, kvůli nimž měla hustě ochlupený obličej a podsaditou čelist. Tím si vysloužila přídomky "opičí žena" či "medvědí žena".
Choroby zdědil syn
V polovině 50. let 19. století se Pastranaová setkala s Theodorem Lentem, americkým impresáriem, který zpívající a tančící Pastranaovou vozil po "přehlídkách kuriozit" po USA a Evropě. Nakonec se s ní oženil. V roce 1860 Pastranaová zemřela v Moskvě při porodu Lentova syna, který zdědil matčiny choroby. Přežil ale jen několik dní a Lent poté jezdil po světě a předváděl jejich balzamované ostatky. V následujících desetiletích těla střídala majitele, než skončila na univerzitě v norském Oslu.
"Představte si agresi a krutost lidstva, jimž musela čelit, a jak to překonala. Je to velmi důstojný příběh," řekl Mario López, guvernér státu Sinaloa, který lobboval za vrácení jejích ostatků, aby mohla být pohřbena. "Když jsme se o téhle ženě doslechli, řekl jsem, že neexistuje, aby zůstala v nějakém skladišti," dodal.
Do městečka Sinaloa de Leyva, kde se pohřeb konal, se v úterý sjely davy lidí, aby se rozloučily s Pastranaovou, která byla pohřbena v bílé rakvi ozdobené bílými růžemi. "Mše byla nádherná," řekla v New Yorku žijící mexická umělkyně Laura Andersonová Barbataová, která vedla téměř deset let trvající kampaň za návrat Pastranaové do Mexika ke katolickému pohřbu. "Byla jsem velmi dojatá."