Poslední zprovozněnou částí dálnice mezi českou a moravskou metropolí se 8. listopadu 1980 stal 20,7 kilometru dlouhý úsek Humpolec - Pávov. Od tohoto okamžiku mohli motoristé využívat celou trasu dálnice z Prahy do Brna, kde na ni navazovala čerstvě dokončená dálnice D2, vedoucí do slovenské Bratislavy.
Poslední úsek byl dostavěn po více než devíti letech od otevření prvního, 21 kilometrů dlouhého úseku z Prahy do Mirošovic. Ten byl uveden do provozu 12. července 1971. Z Prahy do Brna se ale muselo ještě několik let jezdit přes Kutnou Horu a Havlíčkův Brod.
Socialistické plánování nevyšlo
Výstavba úseku Humpolec - Pávov mezi 91. a 112. kilometrem D1 začala v červnu 1976. Na 104. kilometru zde dálnice stoupá do nadmořské výšky 655 metrů, nejvíce na celé její trase. Součástí úseku jsou i dvě velká odpočívadla - Mikulášov a Pávov.
Původní záměr socialistického plánování, postavit dálniční koridor Praha-Brno-Bratislava do roku 1975, nevyšel. Oproti ostatním dálnicím v republice ale bylo zpoždění zanedbatelné. Stejný plán totiž předpokládal dokončení celé dálniční sítě v socialistickém Československu do roku 1990.
Po dálnici projede o 30 tisíc aut víc než má
V současné době je D1 mezi Prahou a Brnem nejvytíženější dálnicí v zemi. Dvousetkilometrový úsek mezi Prahou a Brnem denně projede až 110.000 vozidel, to znamená více než čtyři a půl tisíce aut za hodinu. Dálnice přitom byla projektována maximálně na 80.000 vozidel denně. V době, kdy se začala stavět, to stačilo s bohatou rezervou. Dnes to znamená permanentní nebezpečí kolapsu.
Ministerstvo dopravy proto chce do roku 2010 rozšířit celou dálnici D1 mezi Prahou a Brnem ze čtyř na šest pruhů. Stejně bylo už koncem devadesátých let přestavěno prvních 21 kilometrů dálnice mezi Prahou a Mirošovicemi.
Brno bylo dlouho chápáno jako trvalý konec dálnice D1 a jediná česká dálnice byla spíše brána jako "dálnice Praha-Brno-Bratislava", jak se o ní všude psalo. Až teprve v srpnu 1983 byl zprovozněn pokračující úsek od křižovatky s dálnicí D2 ke křižovatce Brno-východ. Dálnice D1 tak vytvořila jižní obchvat Brna, na který postupně navazují další úseky směřující na sever
Moravy.
Letos v říjnu byl otevřen nový 17,5 kilometru dlouhý úsek z Vyškova do Vrchoslavic, čímž se nejstarší česká dálnice prodloužila téměř o osm procent na celkem 247,5 kilometru. Z budoucí celkové trasy D1 až k polským hranicím zbývá dobudovat ještě 130 kilometrů, z toho je dnes 80 kilometrů v přípravě a výstavbě jako dálnice D47.
Zopždění minimálně 20 let
Po dokončení bude mít D1 z Prahy přes Brno a Ostravu na polské hranice 377 kilometrů. Dokončení celé této trasy plánuje Ředitelství silnic a dálnic do pěti let, tedy do roku 2010.
Dnes je D1 v úseku z Prahy do Brna součástí IV. panevropského koridoru Berlín/Norimberk-Praha-Bratislava-Budapešť-Konstanca/Soluň/Istanbul. Po svém dokončení se část dálnice stane i významným evropským tahem z Polska na jih Evropy.
