Narodil se 16. dubna 1889 čili před sto patnácti lety. Je to dávno nebo nedávno? Máme to měřit věkem smrtelníků? Nebo nesmrtelnými figurami tuláka či diktátora, jejichž autor víc než leckdo jiný pohnul filozofií tak mladého umění, jako je film?
Když vzpomínal na zrození svého slavného tuláka, vracel se k momentu, kdy se na něj počátkem roku 1914 v ateliéru obrátil producent a režisér Mack Sennett: „Tady bychom potřebovali nějaké gagy. Udělejte si nějakou komickou masku. Co vás napadne.“
„Neměl jsem ani ponětí, jak bych se měl namaskovat,“ píše Chaplin ve svých memoárech. „Cestou do šatny mi však napadlo, abych si vzal kalhoty jako pytel, velké boty, hůlku a buřinku. Chtěl jsem, aby ten kostým byl samý protiklad: pytlovité kalhoty a těsný kabát, malá buřinka a ohromné boty... Netušil jsem, jakého člověka budu představovat.
Ale v okamžiku, kdy jsem se oblékl, kostým a maska mi vnukly jeho osobnost. Začal jsem se do něho vciťovat a ve chvíli, kdy jsem vkročil před kameru, rozžil se mi samostatným životem.“
