Čtvrtek 18. dubna 2024, svátek má Valérie
130 let

Lidovky.cz

Jack Rozparovač mohl být dopaden, kdyby dali na radu lékaře

Magazín

  9:00
LONDÝN - V Británii jde do dražby dopis z roku 1840, ve kterém venkovský lékař radí Scotland Yardu, aby se vydal na stopu vraha podle jeho otisku prstů. Policisté radu ignorovali a metoda daktyloskopie vešla do dějin kriminalistiky teprve o 50 let později. Kdyby lékaře vyslyšeli, mohli být dopadeni největší zločinci 19. století včetně legendárního Jacka Rozparovače.

Vražda Lorda Williama Russela. foto: Šimon LNReprofoto

Chirurg Robert Blake Overton třístránkový dopis napsal poté, co se dověděl o vraždě lorda Williama Russella. Třiasedmdesátiletý politik byl nalezen mrtev v noci 5. května 1840 ve svém domě s proříznutým hrdlem. Smrt vlivného politika se okamžitě stala zprávou dne a metropolitní policie zahájila vyšetřování. Deníky mimo jiné informovaly o tom, že se na místě činu objevilo prostěradlo s krvavými otisky prstů. To vnuklo Overtnonovi zajímavou myšlenku. „Není obecně známo, že každý jedinec má zvláštní uspořádání linií na kůži. Velmi bych doporučoval zajištění osobních věcí podezřelé osoby, ze kterých lze sejmout otisky prstů, a porovnat je se skvrnami na přikrývkách a polštářích,“ napsal Robert Blake Overton synovci zavražděného lorda.

Dopis se dostal do rukou Scotland Yardu a skončil v jeho archivu. Spolu s dalšími 700 originály dokumentů týkajících se vyšetřování vražd a zločinů jde Overtonův dopis ve středu v Londýně do dražby. Podle informací britského listu The Independent se jeho cena odhaduje na 6000 liber (přes 187,5 tisíc korun).

„Kdyby vyšetřovatelé vzali tuto radu vážně, vypadala by celá kriminální historie viktoriánské éry úplně jinak,“ citoval deník Gabriela Heatona z aukční síně Sotheby's. „Tenhle neznámý vesnický chirurg doporučoval kriminalistům používat otisky prstů k identifikaci 50 let předtím, než tato forenzní disciplína vešla ve známost,“ dodal Heaton.

Kdo byl vrah?

Teprve v roce 1850 začal průkopník daktyloskopie William Hershel v Indii poprvé experimentovat s odebíráním otisků prstů. Kriminalistům začala tato metoda pomáhat k identifikaci zločinců až v 90. letech 19. století. „Možná by byl dopaden i Jack Rozparovač, místo toho Overtonův dopis zmizel a jeho jméno v dějinách kriminalistiky nenajdeme,“ zalitoval Gabriel Heaton.

Ironií osudu je, že daktyloskopie by vraha lorda Russela usvědčit nepomohla. Na druhé straně Overtonova dopisu totiž stojí poznámka od zaměstnance Scotland Yardu, že se na místně činu žádné otisky prstů nenašly.

Z Russelovy vraždy nakonec policie obvinila lordova komorníka Françoise Benjamina Courvoisiera. Ukázalo se, že svému zaměstnavateli ukradl nějaké cennosti. Lord Russel na to přišel a pohrozil mu, že to oznámí na policii. Komorník ho ze strachu zabil