19. února 2019 5:00 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Jak se díváte na svá prsa? Fotografka požádala 100 žen, aby se jí odhalily

Jak se díváte na svá prsa? Fotografka požádala celkem 100 žen, aby se jí... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jak se díváte na svá prsa? Fotografka požádala celkem 100 žen, aby se jí... | foto: www.lauradodsworth.com

Fotografka Laura Dodsworthová poprosila 100 žen, aby se odhalily, a vyfotila svá ňadra. Nejvíc šokována byla skutečností, že neupravené zobrazení poprsí je dnes tak vzácné. „S obrázky prsou se setkáváme téměř všude, ale nejsou to reálná zobrazení. Tím si pak vytváříme nedosažitelný ideál, který ve srovnání s realitou nepůsobí vůbec lichotivě,“ uvedla Dodsworthová.

Dodsworthová vyzpovídala každou ženu a u každé začala otázkou: „Co si myslíte o svých prsou?“ Rozhovory tak rychle nabraly mnohem emotivnější ráz, než samotná fotografka čekala. 

„Ačkoli jsou ňadra zajímavým tématem samy o sobě, jsou také katalyzátorem myšlenek a diskuzí o vztazích, stárnutí a vnímání lidského těla obecně. Uvědomila jsem si, že téma mého projektu se rozvinulo a spíše bych ho teď popsala jako objevování, jaké je to být ženou,“ dodala fotografka, která chce nyní pomocí fundraisingu vydat v rámci tohoto projektu knihu pro Guardian

Věk zpovídaných žen se pohyboval od 19 do 101 a byly mezi ženami byly farářka, striptérka, ženy, co překonaly rakovinu nebo si prošly operací. Svým objektům pak nabídla naprostou anonymitu, odměnou za to se jí dostalo neuvěřitelně upřímných a intimních rozhovorů - od pozitivních a krásných až po ty bolestné. Mnoho žen se při rozhovorech rozplakalo. Dodsworthovou navíc zaskočilo, že díky těmto rozhovorům se změnil i její vztah ke svému poprsí, protože je teď mnohem více vnímá jako erogenní část.

Točí se život žen okolo mužů?

Sama fotografka mezi zpovídané ženy zahrnula i sebe a jen u její osoby nebyl rozhovor anonymizován, což pro ni nebylo jednoduché rozhodnutí. Jeden její přítel jí například řekl, že to nesmí udělat kvůli svému manželovi a jeho obchodním partnerům. Další přítel se jí zeptal, jestli ví, co si o tom budou myslet její synové, až vyrostou. Nyní je jim 7 a 9 let. Všechny argumenty se točily okolo mužů v jejím životě a uvědomila si, že to nejsou dostatečně silné argumenty, které by jí odradily od vyjádření sebe sama jako umělkyně, ženy a feministky.

Pocity po zhlédnutí všech 100 fotek jsou opravdu fascinující. Když je například ukázala manželovi na chvíli oněměl. Jeho první reakcí pak bylo, že všechny ty obrázky vypadají úplně jinak než v časopisech. „Myslím si, že i samotné zhlédnutí fotek, dokáže změnit pohled na tuto část ženského těla.“ dodala umělkyně.

Věk 19, bezdětná

Předtím než jsem prošla redukcí poprsí, cítila jsem se většinou znechucená a styděla jsem se sama za sebe. Velká prsa s sebou nesla mnoho fyzických problémů, to byl také hlavní důvod, proč jsem na operaci šla.

Cítím se teď mnohem lépe. Dříve jsem se více potila a styděla jsem se, protože jsem si myslela, že musím být cítit. Taky jsem měla neustálé problémy se zády. Trvalo mi věčnost, než jsem vstala z postele. Díky podprsenkám jsem měla hluboké rýhy od ramínek.

Operací se mi prsa zmenšila o šest velikostí. Teď mám velikost DD. To bylo nejvíc, co jsem mohla ubrat, abych nevypadala disproporčně. Vždy jsem měla oproti jiným dívkám širší postavu, ačkoli jsem vždy toužila být drobná. Mnoho mých kamarádek, které byly v dospívání drobounké, každý považoval za krásné a roztomilé. Já jsem nikdy nebyla vysoká a štíhlá ani malá a roztomilá.

Při tělocviku se mi postupem času začalo dostávat nenávistných pohledů od ostatních dívek. Myslely si, že jsem byla na zvětšení prsou. Tou dobou jsem měla velikost GG. Občas jsem pak zaslechla i nepříjemné komentáře od kluků. Přišlo mi, že jediné, co na mě ostatní vidí, jsou má prsa. Celou střední jsem byla „ta s velkýma prsama“.

Když jsem řekla přátelům, že chci zajít na redukci, dostalo se mi úplně odlišných reakcí od dívek a kluků. Moje kamarádka byla například skoro víc nadšená než já, neboť věděla, jak to ovlivňuje můj život a co prožívám. Naopak ze strany mužských kamarádů jsem slýchala, jak to můžu udělat, že jsou skvělá a že je to proti přírodě.

Jsem asexuální a nemám žádného partnera. Nikdy jsem neměla sexuální styk, ale mnohokrát jsem se dostala k předehře. Dříve byla má prsa více citlivá, ale nikdy jsem pomocí nich nedosáhla vzrušení. Po operaci jsem ale ztratila skoro veškerou citlivost, neboť při ní doktoři museli odstranit celé bradavky a pak je po redukci znovu umístit na správné místo. Operace trvala čtyři hodiny. Jizvy se hojí hodně rychle a za pár let už budou nejspíš kompletně zahojené.

Dříve jsem si musela podprsenky objednávat jen ve specializovaných obchodech. V žádném případě jsem nemohla nosit podprsenky či šaty bez ramínek. Teď už se na nakupování dívám úplně jinak. Můžu si konečně koupit hezké prádlo a je to skvělý pocit.

Věk 101, jedno dítě

Moje dcera se narodila týden předtím než do naší země vpadl Hitler. Od té doby se mi přestalo tvořit mléko. Byli jsme Židé. Chtěla jsem ji kojit, ale nešlo to. Nakonec hezky vyrostla i bez mateřského mléka.

Mého manžela Němci zajali při Křišťálové noci. Vyrazil ven, i když jsem prosila, aby zůstal doma. Úřady mě chtěly vystěhovat z našeho bytu. Šla jsem proto na velitelství SS a tam jsem jim pěkně z plna hrdla řekla, ať mi políbí zadek, a že svůj byt neopustím. Možná to bylo pošetilé, ale útok je nejlepší obrana. Můj muž byl tou dobou v Dachau a já ho chtěla za každou cenu dostat domů. Zaměstnavatel mého může byl dříve aktivním nacistou a přesto velice milý člověk a přítel. Proto jsem jsem se ho zeptala, co si počít. Poradil mi zajít na gestapo. Všichni mě od toho zrazovali, ale já tam i přesto šla. Nebojím se ďábla, když může pomoci. Po telefonu jsem si domluvila schůzku.

Potkala jsem se tam s mužem ve středním věku a dlouho jsme si povídali. Po asi hodině a půl řekl, že už musí odejít, ale slíbil mi, že mého manžela dostane zpět. Chtěl ale na oplátku , abych ho dvakrát týdně navštěvovala a povídala si s ním. připravila jsem se opravdu na všechno, ale jediné co opravdu chtěl, bylo si se mnou povídat. Za tři týdny se domů vrátil můj manžel.

Poté jsme odcestovali jako uprchlíci do Anglie. Museli jsme začít ode dna, navíc s jednoročním dítětem. Začala jsem pracovat jako sekretářka v jedné obchodní firmě.

Když mi bylo 52, objevila jsem v prsu bulku. Čtyři roky předtím jsem prodělala hysterektomii, ale nález vyšel jako benigní. Tentokrát už jsem byla přesvědčená, že jde o rakovinu. Tehdy se ještě nedělala biopsie. Pokud se v prsu objevila bulka, celé ho odstranili. Šlo opět o nezhoubný nádor.

Když jsem se ptala muže, jestli mu bude vadit mít ženu s jedním prsem, zeptal se on mě, jestli by mi vadilo, kdyby přišel o nohu. Samozřejmě, že nevadilo. O všem jsme spolu vždy mluvili a i proto jsme prožili krásné manželství trvající 52 let. Má prsa pro mě vždy byla erotogenní zónou a s mým mužem jsme měli vždy skvělý sexuální život. A ani po odstranění prsu se nic nezměnilo.

Po mastektomii bych se nikdy veřejně neodhalila. A ani v mládí bych to neudělala. Má prsa byla vždycky malá a nikdy jsem se nepovažovala za krásnou. Přesto jsem měla mnoho přátel i sexuálních partnerů. Moje tělo mě nikdy nijak netrápilo. Do svých 97 let jsem byla nadšená plavkyně a přeplavala jsem v bazénu klidně i 20 délek najednou. Teď už mi to ale můj fyzioterapeut nedoporučuje.

Věk 21, bezdětná

Mám svá prsa ráda. Jsou docela velká a přitom ne příliš povislá. Nejsou nejhezčí, ale ani nejošklivější, co jsem kdy viděla. Můj otec je Turek a muslim a moje matka je Židovka. Já sama jsem ateistka, i když si v sobě nesu tento zajímavý etnický mix. Když například jdu ke svým muslimským prarodičům, přemýšlím na tím, co si obléknu.

S matkou jsme se nejvíc hádaly ohledně mé váhy. Říkala mi, že se svou váhou a postavou bojovala celý svůj život a nechce, abych to stejné prožívala i já. Dokáže ve mně vycítit potenciál a podpořit mě, ale zároveň si myslí, že kdybych zhubla, budu vypadat lépe.

Myslím, že časopisy mají dost škodlivý dopad na mladé dívky. Svým způsobem říkají: „Tohle je ideál, s tím se musíte srovnávat, protože tohle muži považují za atraktivní.“ Já třeba rozhodně nevypadám jako dívka z časopisu, takže se klukům přece nemůžu líbit. Ovlivňuje to jednoznačně vnímání krásy a nutí to ženy si myslet, že jsou hodnoceny jen na základě své sexuality nikoli myšlenek a činu.

Poznala jsem, jak se na mě muži začali dívat jinak, když se mi zvětšila prsa. Na univerzitě jsem měla rozhodně víc sexuálních partnerů, než bych si kdy myslela. Byla jsem vlastně vděčná za to, že lidem připadám atraktivní, což je naprosto šílené.

V prvním ročníku jsem se přidala jednoho machistického sportovního klubu, kde každý cítil hodně velký tlak, aby nevyčníval. Nakonec jsem se vyspala skoro s půlkou kluků. Neměla jsem tou dobou přítele a občas mi to přijde divné. Vím, že chci vztah, ale zároveň si uvědomuji, že bych se s přítelem ochudila o spoustu věcí.

Jednou nad ránem jsem se líbala s kamarádem, se kterým jsem už předtím párkrát něco měla. I přesto jsem mu nakonec řekla, že chci jít domů. Na to se mě pokusil donutit k orálnímu sexu. Byl to dost děsivý zážitek. Šlo navíc o kamaráda, se kterým jsem si myslela, že máme hezký vztah. Nakonec se mi povedlo ho zastavit. Byli jsme oba hodně opilí, což nepomůže. Každopádně on tvrdí, že si nic nepamatuje, ale pro mě je to stále živé. Neřekla bych ale, že jsem obětí znásilnění. Myslím, že mnoho mladých žen akceptuje takové chování, protože naše názory na souhlas se sexuálním stykem jsou značně nejednotné. Dělá se mi z toho špatně a ovlivnilo mě to víc, než bych čekala.

Věk 33, 2 děti

Moje prsa se na konci kojení dost zmenšila. Nejsem z toho smutná, ale musela jsem obměnit šatník. Věci, co na mě předtím vypadaly dobře, jsou mi teď volné. Jsem farářka, nosím hlavně kněžské šaty, které sahají až ke krku. Na mateřské jsem si tak užívala, že mohu nosit i trička s výstřihem, která navíc zvýrazňovala mé zvětšující se poprsí. Bylo příjemné si trochu opálit dekolt a cítit se trochu více žensky.

Kněžské roucho má za cíl trochu potlačit individualitu jednotlivých kněží. Jsme poměrně bezbranní vůči velkému množství vlivů. Naše pozice je navíc prosycena emocemi a musíme se vypořádávat s vnitřními světy a spiritualitou vůbec.

Kojení v kostele mi nedělalo sebemenší problém a podporovala jsem v tom i ostatní ženy. Například při vysluhování eucharistií se říká jedna modlitba, ve které Ježíš nabízí věřícím své tělo a krev. Při předříkávání této modlitby jsem kojila, což ve mně vyvolalo mnohem větší emoce.

Ačkoli bylo složité skloubit pozici matky s pozicí kněžskou, uvědomila jsem si, že existuje spoustu věcí, které jsou jim společné. V obou případech jde pak hlavně službu bližním.

Křesťanská víra má podle mého velká vliv na to, jak ženy negativně smýšlejí a svém těla a stydí se za svou sexualitu. Myslím, že muži se vždy cítili ženami ohrožení, hlavně jejich schopností přivést na svět nový život a postarat se o něj. I proto bývají utiskovány a nuceny se stydět za svou ženskost.

Věk 40, jedno dítě

Podporuji ženy, aby se v mém kostele cítily dobře a snažím se jít příkladem. Nikdy jsem si předtím nemyslela, že bych v kostele kojila, ale jde o naprosto přirozenou a důležitou věc, která není jen nějakou provokací.

Zbožňuju svá prsa. Myslím, že jsou skvělá. Mám pár opravdových melounů. Myslím, že jsou domýšlivá, a proto je jedno větší než to druhé. Minulý víkend jsem si s hrůzou uvědomila, že začínají být trochu povislá, jen nevím, jestli je to kvůli mému hubnutí nebo prostě jen věkem.

Chtěla jsem kojit, ale netvořilo se mi dost mléka. S nemocniční odsávačkou si navíc připadáte jako opravdická kráva, někde v továrně na mléko. Je to docela bolestivé. Pamatuji si, jak se na nový rok při odsávání spustili požární rozprašovače. To jsem si připadala naprosto příšerně.

Žiju teď bez partnera tři roky a napadá mě, co by si muž o mých prsou myslel. Měla jsem sedmiletý vztah s mužem a poté i sedmiletý vztah s ženou. Myslím, že lesbičky na prsa nahlížejí stejně jako muži, pokud tedy nemají děti.

Žena, se kterou jsem tedy chodila, měla silnou nadváhu, pak ale zhubla tak rapidně, že její prsa klesla až k pupíku. Mně to ale bylo jedno, protože jsem měla ráda, že byla víc muž. Sex je sex a může být skvělý bez ohledu na to, jak ten druhý vypadá. pro mě jsou ale moje prsa v sexuálním životě důležitá.

V 70. letech jsem byla naprosto průměrnou asijskou dívkou s přísnou výchovou. Mohla jsem se přátelit pouze s lidmi z mé rodiny. Později jsem si našla bílého přítele, začala nosit džíny a víc ukazovat svou figuru. Když se teď kouknu na své fotky, byla jsem opravdu pěkná. Mám snědou pleť skoro bez vrásek. Asijská pokožka totiž nestárne tak rychle. Má prsa jsou povislejší, kůže na nich tenčí a nejsou už tak pružná. Stárnutí mi nevadí.

Do práce bych si nevzala oblečení s velkým výstřihem, i když výstřihy ráda mám. Venku se ale snažím spíše více zahalovat i kvůli svému bezpečí. Myslím, že bych mohla nosit krásné šaty odhalující dekolt, ale neudělám to. Co to říká o naší společnosti je asi docela smutné.

apeAlena Pecháčková

Najdete na Lidovky.cz