Pondělí 27. května 2024, svátek má Valdemar
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Jako skládat puzzle. V Dublinu stěhují z muzea kostry dvou velryb

Magazín

  5:10
Skupina specialistů se naklání ke spleti drátů a kostí. Snaží se totiž velice opatrně rozmontovat kostry dvou velryb, které více než století visí nad hlavami návštěvníků Muzea přírodních dějin v Dublinu. O stěhování objemných exponátů píše agentura AFP.
Velryba - ilustrační foto.

Velryba - ilustrační foto. foto: Shutterstock

„Je to trochu jako skládat puzzle, ale bez předlohy a hezké fotky nakonec,“ míní Nigel Mohaghan, který má v muzeu na starost expozici vycpaných zvířat. Na rozmontování kostry velryby totiž „neexistuje ani příručka ani přesně popsaný postup“, vysvětlil. Proto je podle něj důležitá přesná znalost anatomie.

Muzeum přírodních dějin, které je součástí Irského národního muzea a nachází se poblíž kanceláře irského premiéra, prochází rozsáhlou rekonstrukcí, která by měla stát 15 milionů eur (asi 400 milionů Kč). Budova muzea totiž vykazuje celou řadu vad a nedostatků. Má špatnou izolaci, nemá výtah pro tělesně postižené návštěvníky a galerii nad hlavní sálem chybí bezpečnostní úniky. Kvůli rozsáhlé expozici vycpaných zvířat dali místní obyvatelé muzeu vlídně myšlenou přezdívku „zoologická zahrada smrti“.

Při opravách rozsáhlého skleněného stropu se muzeum musí vyrovnat s velkou překážkou. Nejvyššímu místu sálu totiž vévodí dvacet metrů dlouhá kostra plejtváka myšoka, který je po plejtvákovi obrovském druhým největším tvorem na Zemi. Jedná se o podobnou kostru, kterou má ve své sbírce i Národní muzeum v Praze. Kostra byla do muzea dovezena v 19. století z jižního Irska a v roce 1909 se k ní přidal další, o poznání menší, exponát. Tím je devět metrů dlouhá kostra mladé velryby, která uvízla na mělčině u vesnice Enniscrone na severozápadě Irska.

Není asi překvapením, že rozmontování kostry velryby si vyžaduje pomoc expertů. Dublinské muzeum zadalo úkol dvěma nizozemským specialistům, kteří spolupracují s místním týmem. Každá kost musí být označena a zaevidována, aby jí bylo možné snadno vrátit na původní místo, až skončí opravy. Rozmontování jedné kostry trvá přibližně tři měsíce.

Práce specialistů má nezvyklý rytmus. Před každou manipulací s exponátem, jež trvá obvykle jen pár minut plných stresu, specialisté stráví několik hodin analýzou situace a vypracováváním strategie postupu. A na rozdíl od obvyklého puzzle je každým krokem vpřed těžší dosáhnout cíle. Odebráním jednotlivých částí se totiž mění rovnováha celé kostry. Po celou dobu tak hrozí, že se struktura zřítí do sálu. Některé kosti se navíc začínají drolit.

Když se tým nakonec rozhodne sundat z velryby levou ploutev, připevní kosti k sobě a zavěsí ploutev na jeřáb. Při předávání mezi týmy z horního a dolního patra ploutev zůstává na chvíli viset jen na jeřábu a zhoupne se doprava. V obvykle tiché atmosféře muzea jsou najednou slyšet výkřiky. Ploutev se nakonec podaří bezpečně snést na zem. Na stejnou cestu čeká dalších 170 kostí.

Autor: